Listy Gebauerovy profesorovi Ignáci B. Maškovi

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Listy Gebauerovy profesorovi Ignáci B. MaškoviAuthor(s): Frant. Šimek, J. Gebauer and GbSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 64, Čís. 4/5 (1937), pp. 305-328Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23456650 .

Accessed: 15/06/2014 13:56

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 62.122.79.21 on Sun, 15 Jun 2014 13:56:59 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasp

http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasp

http://www.jstor.org/stable/23456650?origin=JSTOR-pdf

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp


Archiv literárně historický.

LXIX.

Frant. Šimek:

Listy Gebauerovy profesorovi Ignáci B. Maškovi.

Dne 31. července letošního roku uplynulo sto let od narození

prof. Ignáce B. Maška (nar. ve Vys. Mýtě, zemřel 2. října 1901 v Praze). Byl středoškolským profesorem v Chomutově, v Tá

boře, v Hradci Králové, v Jindřichově Hradci a konečně od r. 1883 v Praze na gymnasiu v Jindřišské (později Truhlářské) ulici'. Z vědeckých prací jeho největší část se týká rukopisu Královédvorského, v jehož pravost až do smrti věřil. Byl vrstev

níkem Gebauerovým —

jen asi o rok starším — a není divu, že

oba nadšené pracovníky v oboru staré češtiny brzo spojilo

upřímné přátelství. Bohužel, netrvalo dlouho; rozdílné mínění

o pravosti BK rozvedlo i oba někdejší přátele; přestávky v do

pisování —

kdysi tak častém — se stávají delší a delší, až nakonec

korespondence mezi nimi umlká.

V XXX. roč. těchto Listů (na str. 254—269) otiskl Gebauer třináct listů, které mu psal Ig. B. Mašek; není to všechno, co mu

Mašek psal, ostatní korespondenci patrně Gebauer nezachoval

(srv. úvodní slova jeho к uvedenému přetisku); je tu však docho

ván Maškův dopis první (z 6/6 1875) a poslední (z 23/6 1898). Laskavostí syna zesnulého, profesora Dr. Bohuslava Maška,

rady věd. ústavů při státní hvězdárně, i jeho sourozenců, jimž 1 Biografii Maškovu i ocenění jeho vědeckých prací napsal F. V. Vy

koukal v progr. gymnasia novoměstského v Praze 1898/9 a ve Vlčkově Osvětě 1901 (str. 1035 nn.) a A. Truhlář v Almanachu Čes. akademie XII

(1902), str. 132—136. Zprávu o rukopisné pozůstalosti prof. Ign. Maška

podal F. Kott ve Věstníku Čes. akademie XIII, 1904, 491—493.

Dvě slůvka. 305

volil svůj opis ,bílé plátno*. Ale Chelčický, Rokycana a j. přijali již ono kment, jež pak z češtiny vniklo i do polštiny, spolu s tím zlatohlavem, jemuž autorita Husova zjednala dokonalé vítězství.

Toto malé slůvko, jež zapustilo tak silné kořeny a vyhnalo tak četné větve do celé téměř slovanštiny, utvořené (nejspíše r.

1366) Klaretem, má ještě jednu zajímavou stránku. Čte se také v Jaroslavu RK: „obvlečena bě vša [Kublajevna] v zlatohlavé":

nachový velitelský plášť se myslím Kublajevně ani věcně nehodí, ale chronologicky tento ,zlatohlav' vytváří nový ,tábor' — ana

chronismus sice neveliký, několik jen desítek let anticipovaný, ale přece zase ukazující, že v tom nachovém imperatorském hávu

se mladá princezna nemohla vůbec objeviti ve XIV. stol.



306 Archiv literárně historický.

všem tuto srdečně za vzácnou ochotu děkuji, byly mi dány к disposici dopisy psané Gebauerem jejich otci. Všech je 36, první z 3/6 1875, poslední z 16/7 1879, zaujímají tedy dobu

jen asi čtyř let. Poněvadž si Gebauer nezachoval všechny listy Maškovy, lze jen při některých poukázati na vzájemnou souvislost

korespondence obou někdejších přátel. Bohužel, vidíme, že ani

dopisy Gebauerovy Maškovi nejsou dochovány všechny. Ze zažloutlých dopisů a korespondenčních lístků, jež tuto

otiskujeme a jež pocházejí vesměs z doby, kdy Gebauer začínal svou vědeckou dráhu, poznáváme především jeho úzkostlivou

péči o Listy filologické, jež tehdy s Kvíčalou redigoval. Píše prof. Maškovi o příspěvky do nich, naříká na nedostatek spolupra

covníků, dává náměty к recensím i к jiným pracím; ale dovídáme

se tu i intimností ze současného vědeckého života, o osobních

i rodinných radostech i strastech. Psány jsou vesměs věcně, jen tu a tam vyšlehne z řádek patriarchových humor a ironie.

Nepochybujeme, že otištění dopisů Gebauerových profesoru Maškovi bude uvítáno čtenáři Listů, tím snad spíše, že příštím rokem vstupujeme do jubilejního roku Gebauerova —

uplyne

právě sto let od jeho narození — a že právě minulo sto let od na

rození adresáta, prof. Ig. B. Maška.

V závorkách [ ] upozorňuji, na který list Maškův je dopis Gebauerův odpovědí. Interpunkci originálu i pravopis ponechá vám beze změny.

I.

Y Praze dne 3/7 75 x.

Velectěný p. kollego!

Asi před rokem slíbil jste p. prof. Kvíčalovi příspěvek do Listů

filologických. Pomoc Vaše byla by a bude nám každou chvíli ví

tána, ale nejvíce bychom jí potřebovali nyní. Prozradím Vám i re

dakční tajemství, že máme veliký nedostatek látky. Jakož pozo

rujete, pořád jedni a titéž se skládáme, počet oučastníků se ne

množí, nýbrž ještě žalostné nemoci pilných rukou pomoc nám od

nímají.

Obracím se tedy к Vám, velectěný pane kollego, jmenem re

dakce a obzvláště Kvíčalovým s důtklivou prosbou, abyste nám

slíbenou rozpravu (a cokoli byste kromě ní třeba drobného pro nás

1. Dopis tento byl asi Gebauerem mylně datován: místo 3/7 patrně má

býti 3/6 75. Svědčí tomu jednak passus ke konci dopisu (do konce června!), jednak to, že první dopis Maškův (z 6/6 75) je zřejmě naň odpovědí; začíná: Slíbil jsem arci p. prof. Kvíčalovi svého času. . . Také stran Kořínka reaguje Mašek v listě 1.

Jan Kvítala (1834—1908), profesor klasické filologie na pražské uni

versitě, spoluredaktor Listů fll.

Josef Kořínek, klasický filolog (1829—1892), autor známé Latinské mluvnice pro gymnasia, působil v Jindřichově Hradci jako profesor přes 34 let. M. j. vydal také RK s výkladem (vyšlo po třetí v Praze 1887).



Archiv literárně histofický. 307

měl) do konce června poslal; možnoli již okolo 20tého, tím lépe by

bylo. Neměl by p. prof. Kořínek něco pro nás?

S veškerou úctou Dr. J. Gebauer

и. [Odpověď na list 1. z 6/6 75.]

V Praze dne 11/6 75.


Vaše neštěstí jest, že jste mi podal prst, já hned, jakož uvidíte,

za celou ruku Vás chytám. Psal mi tyto dni koll. Bartoš. Mimo jiné stěžuje si na nás, že

si kritiky málo hledíme a tak chatrné knihy, jako jest Kovářova

mluvnice česká, si všimnouti nechceme, právem vytýká, jakých škod natropí jsou<c) do školy puštěna a jak se jí mládež nasužuje

atd. S tím vším úplně souhlasím; za jistou příčinou musil jsem tu

knihu také prohlédnouti a nalezl jsem, že jest to práce veskrze

velice chatrná: pan autor jen kompiloval a nerozuměje věci kom

piloval nešťastně, jednak bez výběru věci sobě odporné slátal,

jednak z vlastního nesmyslných chyb nadělal a přimíchal. Ale nevím, proč se o tom rozpisuji; neboť i Vám dobře jest po

vědomá kniha ta. Vím to na jisto — a proto s prosbou к Vám se

obracím: napište nám do tohoto čísla Listů filol. třeba jen krátkou

(anebo jakkoli libo dlouhou) zprávu o ní. Material máte к tomu

pohotově a co by se asi na jedno zasednutí sestaviti dalo, postačí; kdo by všecko zopraviti chtěl, musil by více než zase tak tlustou

knihu napsati! Ostatně na každý příspěvek Váš velice se těším, nyní pak

obzvláště na slíbené úvahy o některých gramm. věcech v RKr.

Předešle jsem Vám zapomněl připsati, že sepsání Rukopisu beze vší

pochyby teprv ve XIV. stol. se stalo a mnohé novoty jazykové

2. V začátku dopisu reaguje Gebauer na slib Maškův, že bude přispívat i do Listů fil.

František Bartoš, filolog, dialektolog a národopísec český (1837—1906), profesor a nakonec ředitel gymnasia v Brně, přispíval i do Listů fil. (ročník II,—IV.).

Dr. Matěj Kovář (1840—1934) byl od r. 1870 profesorem na české reálce v Praze, od r. 1875 na gymnasiu v Jindřišské (později v Truhlářské) ulici. Jeho Mluvnice česká pro nižší tř. stř. škol vyšla v I. vyd. r. 1873, II. vyd. 1875. Maškova kritika této knihy se týká vydání II., vyšlého u Mourka; je v II. roč. Listů fllol. (1875) na str. 213—224 a je naprosto odmítavá stejně, jako byl odmítavý posudek I. vydání téže knihy od Fr. Bartoše v Komenském 1874 (čís. 28. a 29.). Zdrcující kritiku I. vydání napsal i M. Blažek ve Věstníku bibliograf. 1875 čís. 4—7.

O BK, o němž se děje zmínka v četných dopisech Gebauerových, uveřejňoval Mašek s Gebauerem v LF. „Příspěvky к výkladu Bukopisu Kralodvorského" v ročnících II.—VI. (1875—1879). Kromě toho napsal Mašek článek „Popis korrektur a rasur v Bukopise Kralodvorském" v LF.

III, 1876, 176—201. Po VI. ročníku přestal Mašek do Listů fllol. přispívati.




tudíž pochopitelnější jsou, nežli kdyby byl Rkp o 100 let dříve

sepsán. Ostatně neznám ještě předmětu Vašich úvah a jen to.vím,

že se na ně upřímně těším.

S veškerou úctou Váš Gebauer

1521/11. III.

V Praze dne 22/6 75.

Nejmilejší p. kollego!

Za velikou ochotu Vaši zaplať pánbůh! Prosím, zachovejte nám ji také pro všecky časy budoucí.

Druhý sešit Listů fil. musili jsme však přece až do září nebo

října odložiti; vyjde pak zároveň s 3tím. Neradi se toho nepořádku

dopouštíme, ale příčiny přemáhají všecko i nevoli naši к nepořádku· O tom dávám Vám zprávu obzvláštní, abyste podle toho za

řídil i pomoc, kterou nám chystáte; t. j. lhůtu podle libosti si

prodlužte do podzima, ale zároveň prosím, abyste podle po

třeby naší i chystanou pomoc svou zvětšil.

Panu dru Novákovi račte od pf. Kvíčaly vyříditi, že nic proti tomu není, aby svého článku nějakou část v programě Vašem

uveřejnil. Račte mu také laskavě sděliti, že 2. sešit až se 3tím zá

roveň vyjiti má, a jeli (!) mu možno a libo, mohl by nám snad do

té doby i ostatek rozpravy své uchystati. S upřímnou úctou

J. Gebauer

S „Kovářem" naložte, jak se Vám líbí; vždyť by se o něm

mohla napsat kniha zase tak tlustá, kdyby se mělo všecko vytý

lcati, co výtky zasluhuje; ale zcela krátce se to přec odbýt nedá a

podáte-li ukázkou z každého druhu chyb po jedné, vyroste Vám úvaha hned na tiskový arch. Avšak ani tím Vás neobmezu

jeme, třeba to i arch přesahovalo! Gb

IV.

V Pardubicích dne 15/8 75.


Jsem už asi čtrnáct dní v Pardubicích a hodlám tu zůstati asi

do 10. září. Kdybyste tedy mohl odložiti svou jízdu do Prahy až na

poslední týden prázdnin, bylo by mi velice vhod ·— žejmena skrze

to promluvení o RKralodvorském; ostatně by mi na nějaký den

nepřišlo a přijel bych třeba dříve do Prahy, kdybych určitě věděl,

kdy tam budete.

3. PhDr. Josef Novák, klasický filolog český (1849—1927), profesor gymnasia v Jindřichově Hradci, později ředitel gymnasia v Třeboni. Napsal hojně prací z oboru klasické filologie, některé z nich i do Listů fil. Viz o něm dále v pozn. к 1. 24.

Kovář (Matěj) viz pozn. na str. 307.



Archiv literárně historický. 309

O příspěvek pro Listy fil. prosím Vás do též doby; přál bych si,

aby s počátkem října, (vlastně s návratem p. prof. Kvíčaly z prázd

nin) mohl započíti tisk. O tom prosím i p. dru Novákovi zmíniti

se račte.

S příspěvky novými do Brusu nebude asi ještě pozdě; jsou

ještě některé resty — a vlastně největší restant jsem já a při nej

lepší vůli nebudu před tímto říjnem hotov.

Do musejní knihovny, pokud vím, není letošní prázdniny

přístupu; dali se do pořádání musejního nepořádku, anebo vlastně

chystali se к tomu, jakož jsem před feriemi slyšel. Nepořádek je tam přehrozný a na doléhání Emlerovo a Jirečkovo měla se tomu

tyto prázdniny státi pomoc; — děje-li se, to ovšem nevím.

S veškerou úctou upřímně oddaný Dr. J. Gebauer

List Váš dd. 11/8 75 došel mne přes Prahu teprva dnes.

[K tomuto dopisu odpovídá Mašek 25/8 1875, č. 2.]

Y.

[Odpověd na list 2. z 25/8 1875.]

V Pardubicích dne 28/8 75.


Dne 11. září žení se zde můj švagr a musím mu býti na svatbě.

Tedy nejspíše 12. odjedu z Pardubic a těším se, že aspoň nějaký kousek těchto prázdnin v Praze spolu strávíme.

V Praze v museum skutečně tak se děje, jak jsem Vám pře dešle napověděl; ale to Vám nebude překážeti. Kdo takovou pouť

vykoná, jako Vy z Jindř. Hradce, tomu musí každá překážka se

ukliditi, a račte tedy bez ostychu na ty pány vtrhnouti a nejlépe rovnou cestou к dr. Emlerovi (do archivu na radnici) se obrátiti;

já vím jistojistě, že Jireček má právě nyní rkp Nové Rady, proč

byste Vy nemohl se podívati na RKr.?

Stran „broušení" jazyka souhlasím.

Těším se na Vaše příspěvky do Listů fil. a na Vaše práce o RKrál. Tedy na shledanou!

S veškerou úctou Váš Gebauer

Ps.: Kdybych jiný den než 12/9 přijeti měl do Prahy, ozná

mím Vám to napřed lístkem korresp. Gb

4. Brus, rozuměj Brus jazyka českého, vydaný komisí, sestavenou širším sborem Matice České r. 1877 (a 1881). I. B. Mašek napsal proti sou časnému nemírnému „brusičství" v Časopise Matice Moravské r. 1873 článek

„Něco к brusu jazyka českého".

Josef Emler (1836—1899), archivář města Prahy, dějepisec český.

Josef Jireček (1825—1888), literární historik.

Listy filologické LXIV. 1937. 21




VI. (Dopis psaný tužkou a písmem Gebauerovu málo podobným; autor si vymkl

pravou ruku, proto těžko píše.)

4/10 75. Milý p. kolll

Obdržel jsem. Děkuji. Kovář je milý člověk, ale v gram. ne

vědomec a velmi lehkovážný dilletant; kuráži jeho grammatiko

pisecké jen neznalost věci na omluvu jest „neví, co činí" a proto

doufá odpuštění (!).

Vymkl jsem si 11/9 pravou ruku a dosud psáti nemohu, leč

těžce a bídně. Pf Kvíčala tu dosud není; kdy Listy fil. vyjdou,

nevím, a kdy budu schopen zase písmai také nevím.

Mám dovolenou z realky a uloženo mi, sepsati mluvnici pro stř. školy. Vyprošuji si Vaší pomoci. Více o tom, až mi pánbůh

pomůže s rukou!

Váš Gebauer

VII.

(Korespondenční lístek.)

Příspěvek o jihočesk. podřečí bude vítán.

5/10 75 Gebauer

VIII. V Praze dne 11/12 75.

Ctěný pane kollego!

Do musea měl jsem cestu až dnes. Hankův přepis RK pro Ed.

princeps tam není — aspoň nevědí o něm.

Při té příležitosti rozhovořili jsme se s p. Vrtátkem o Vás a

Jindřichohradeckých. Do Vás je zamilován. Těší se na Váš slovník

к RK, ale to mi výslovně připomenul a uložil, abych Vám tu šafa

říkovskou transskripci vymluvil. Tedy tak činím atd.

Také přišla řeč na p. pf Kořínka. Dostal od něho nedávno

program 1870 s ukázkou Alexandr, a 2. vyd. RZ a RK. Stran po

6. Kovář viz pozn. na str. 307.

Gebauer byl tehdy profesorem na reálce v Ječné ulici; od r. 1873 byl docentem na fllos. fakultě. O jeho mluvnici pro střední školy viz dále.

7. O jihočeském podřečí Mašek do LF. nepsal, ač to měl v úmyslu, jak patrno z lístku Gebauerova.

8. Antonín Jaroslav VrCátko (1815—1892), po smrti Hankově r. 1861

byl bibliotekářem musejním.

O Šafaříkově transkripci v. Maškův list z 3/2 1879 (LF: 30, 260); zevrubněji se lze o ní dočisti v článku Gebauerově O přepisování textů

staročeských, se zvláštním ohledem к Rukop. Královédvorskému (LF. II, 1875, str. 167—180). O chystaném glossáři a gramatice RK list Maškův z 6/6 1875 (LF. 30, 255).

O Kořínkovi viz pozn. к 1. I. na str. 306. Jeho práce o Alexandreidě»

vyšlá v progr. gymn. v Jindř. Hradci 1870,má název· „České Alexandreidy zlomek Musejní a Šafaříkův".




sledního připomenul (snad to smím vyzraditi), že měl Koř. pozna

menávati, odkud který výklad a náhled vzal. Já jsem pravil, že

snad účel knížky pro školu vydané pana Koř. od toho zdržel, ale

prý přece to tam mohlo býti, poněvadž (s čímž souhlasím) vydání Kořínkovo i mimo školu se potřebuje.

Váš J. Gebauer

IX. V Praze dne 23/1 76.


Zamlčel jsem se od několika neděl. Čas utíká a mého letošního

úkolu, mluvnice školní, pomálu přibývá. Proto odtrhl jsem se co

možná ode všeho a seděl jsem u díla. Až bude některá samostatná

část hotova, poprosím Vás za prohlédnutí. Váš článek o textu RKral zůstane až do sešitu příštího (I.,

1876); poslal nám z nenadání Geitler velký příspěvek a chce, aby

byl hned vytištěn. Zajisté nám nevezmete za zlé toto poodložení. V příštím I. seš. 1876 budeme také spolu pokračovati ve Pří

spěvcích к výkladu; jeden Váš výklad zbyl od předešla.

Napověděl jste, že koll Gotthard chystal se napsati něco к Ja

roslavu a Millionu; lituji, že s toho sešlo, ale přec bych se rád do

zvěděl, co to mělo býti. Snad je díra v mé argumentaci? Nebuďte

tak nekřesťanský a ukažte mi ji, vidíteli jakoul Víc očí více vidí!

Nějakou úvahu od Vás, — od některého pana kollegy? Na zdar

Vám upřímně oddaný J. Gebauer

X. V Praze dne 20/2 76.

Milý p.-kollegol

Uhlídáte, že Listy fllol. ještě před koncem masopustu z Prahy si vyjdou; ale důtky zasluhujeme!

Rukopis Vám tuto posýlám a prosím, abyste jej dle plánu svého doplnil a mně zaslal brzo zase; začne se hned (na začátku

9. Článek Maškův o textu RK je „Popis korektur a rasur v RK", otištěný v LF. III (1876) 176—201.

Leopold Václav Geitler (1847—1885), český filolog, tehdy profesor slavistiky v Záhřebě. Jeho práce, o níž se tu Gebauer zmiňuje, je článek

„O slovanských kmenech na U" (LF. II. 1875 str. 253—286 a III. 1876 str. 1-—86).

Příspěvky (Maškovy a Gebauerovy) к RK jsou v ročníku III. (1876) str. 157—163 a 274—279.

František Gotthard, profesor gymnasia v Jindřichově Hradci; viz o něm dále v pozn. к 1. 21., 22. a 32. na str. 317, 319 a 324.

К Jaroslavu a Milionu; týká se klasického příspěvku Gebauerova o poměru Jaroslava v RK к českému Milionu (Listy fil. II. 1875 str. 101 až

114). O domnělé „díře" v argumentaci Gebauerově srv. Maškův list z 13/1 1877 (LF. 30, str. 257).

·

*21




března) sázeti sešit 1. a 2. (1876). Prohlédnutí s mé strany a opět ného srovnání s originálem nebylo by zapotřebí; ale udělám tak,

abych svědomí Vaše upokojil. Jen mi prosím opětně připomeňte a

možnoli vytkněte, nač zvláště pozor míti mám.

Ve „výkladu RKr" budeme tentokráte pokračovati a dle li

bosti kdykoli příště. Najděte, co při ruce; já se také po něčem zase

ohlížím.

Že koll Blažek píše mluvnici, je pro mne novinou; rád bych mu

postoupil svůj úkol!

Ze se konec boje hledá věščbami, na tom nezáleží ovšem; ale

když je o tom formule tak stejná a když lapsus „na dlí položichu" tak výmluvně svědčí, tu nelze neviděti, že atd.

Přeje Yám všeho dobrého a zejména aby při tomto stěhování

čápů zůstal u Vás hodný syn hodného otce a těše se na Vaše vý

klady jsem Vám uctivě oddaný J. Gebauer

Děkuji za sdělení z rukopisů! Vtělil jsem do svých excerpt.

Matice povolila letos 450 zl na vydávání starých památek a bude

tak prý i příští leta činit. Chystám letos Novou Radu. Což abychom

se na příští rok složili na RKral? — Ad vocem Million píše mi

právě Jagič: S velikim interessom pročitao sam u pošljednoj svesci

Listů fdol Vaše opazke ke Kr. rkp. Osobito je dragocjenna ova

jedna, koja i za kronologiju ima veliko značenje. Kad bi se več

dávno počelo bilo tako triezvo pisalo. ..

XI. V Praze 4/4 76.

Milý pane kollego!

Přeji šťastných a veselých svátků a abych Vám jich nekazil,

píši Vám již nyní před časem, že Listy fllol. již se sázejí. Ale proto máte Vy třeba týden času ještě, zvláště když se Vám soudem Pro

zřetelnosti tuto nový kousek práce ukládá. Totiž: úvaha nebo třeba

jen jakkoli stručná neb obšírná zpráva o Tieftrunkově literatuře.

Vím, že jste ji četl a posuzoval a vím, že nám v potřebách našich nic

10. Rukopis; týká se Maškova článku „Popis korektur a rasur v RK", o němž je řeč už v listě 9., rovněž o Příspěvcích к RK.

Matyáš Blažek (1844—1896), tehdy profesor učitelského ústavuvBrně,

vydal Mluvnici jazyka českého pro střední školy, která vyšla v několika

vydáních.

„věščby" — „na dlí položichu"; vztahuje se ke Gebauerovu článku o Jaroslavu a Milionu (v. pozn. к 1. 9. na str. 311.).

Novou radu vydal Gebauer r. 1876 v Památkách staré literatury české č. 1.

Vatroslav Jagié (1838—1923), tehdy profesor slovanské filologie na

berlínské universitě, začal vydávati r. 1876 Archiv fiir slavische Philologie; do II. ročníku přeložil i památnou stať Gebauerovu o Jaroslavu a Milionu

z LF. II. (viz výše).




neodřeknete; pročež své řeči ukráci а к svej sě radě navráci a řka:

Budiž toho píle, rač nám to napsati mile, a neroď sě odtahati, také

ni v čemž odmlúvati atd.

Na zdar! Váš celý J. Gebauer

XII. V Pardubicích 19/4 76.

Milý p. kollego!

„Listy fllol." pokládám za skladiště, v němž i takové noty a

drobnůstky, které samy sebou nepatrnými se zdají, skládati dlužno,"

nadejdou chvíle, kde i nepatrná drobnost důležitou bývá. Nečiníte

tedy dobře, připouštěje si takové pochybnosti, jaké mi v posledním listě svém stran pozorování v RK sdělujete. Což kdyby se na př.

originál ztratil, nebylo by Vám zase naopak líto, že jste ještě více

té, jak pravíte, „slámy" nesesbíral? Proto prosím, abyste skrupulí nechal a dle možnosti své (t. j. někdy к 25. t. m.) mi poslal popis a

pozorování o RK.!

O jiných věcech chci Vám psáti z Prahy; zde, jak vidíte, ne

mám ani náležitých rekvisit.

Váš Gb

XIII.

(KorespondenĚní lístek.) V Praze 16/5 76.

Milý p. koll.!

Nebyl jsem doma a odpovídám tedy teprve dnes.

1. ad trčú: jako provincialismus, ovšem; к obdobám Vašim

ještě Kurelac (pěsme jačke z někt. chorv. žup v Uhrách), kde 3. pl. veskrze se končí -u: nosu, atd.,

2. ad ia etc.: O krátké zemja, zemju atd. tu nejde. Rozchá

zíme se o dlouhé, buď božjá, buď božia. Ale o tom příště —

jakož i 3. o Lindově ukázce z Čestm.

Váš Gb

Alx: „stojů" jsem neznal; děkuji! 1

11. Karel Tieftrunk (1829—1897), literární historik a dějepisec, tehdy profesor německé reálky v Praze. Gebauer žádá Maška o recensi Tieftrun kova dila Historie lit. české (vydání 2. z r. 1876). Mašek však nenapsal posudek tohoto spisu — proč, v dopisech se nedočftáme; napsal ji Gebauer sám v LF. III. (1876) str. 229—232.

řeči ukráci... atd. jsou obměněná slova české Alexandreidy, rkp. Svatovítský vv. 294 n.

13. Fran Kurelac, charvátský spisovatel (1810—1874), vydal r. 1871 sbírku lidových písní pod názvem Jačke; té se tu Gebauer dovolává.

Josef Linda (1789—1834), druh Hankův, podezřívaný z účasti na falsech Hankových.

1 К tomu je připsáno modrou tužkou (patrně od prof. Maška): je 3 os. s ing. m. í. .




Milý р. koll!

XIY. V Praze 16/5 76.

Pokračuji! O krátké zemj a a zemj u (akk) nám tedy nejde, v tom se sho

dujeme; psáti nom. zemia, akk. zemiu je tak proti povaze pravop.

našeho, jako upial, madiera, kviet atd.

Rozcházíme se však o psaní toto ve slab. dlouhých.

Yy pravíte, že i a, ie, iu nemohou býti dvojhláskami dle vý

slovnosti, že tedy slyšíte tři slabiky, když si chcete vysloviti 3. pl. visia s dvojhláskou, že místo ia slyšíte ia — není-liž pravda? V tom

jste přivedl velmi vážný důvod, ale přece mu nemohu ustoupiti. Také mi připadával, když jsem sám přecházel od transskr. Šaf.

к Výborové, a usoudil jsem si to tak:

a) absolutně nemožný nejsou ty dvojhlásky, třeba byly méně snadný než nynější ou; je to snad vlivem řečtiny, že se Yám

nosia ozývá jako σοφία-, naproti tomu račte uvážiti znění sic. á

(= ёа) a stb. ΐ (= ёа), — dvojhláska ia atd. zajisté není méně

možnou než stb. ёа (dosud novobulh. геакъ, 2 slab.); samohláska

nečiní si sama slabiku, slabika je vlna vyříznutá neboli vyhrani čená z proudu celé věty rhythmem, jejž právě proto jmenuji sla

bikovým; slovo krve rozdělím tímto rhythmem jednou na dvé a

mám kr-ve, jindy pak jen jednosl. krve míti mohu — a právě tak

mohu vysloviti no sj a, ve 3 a n_o -^_ia. ve 2 slab.

b) historicky máme psanou formu, dejme tomu nofia;

kdybychom si ji vyslovili, Vy totiž a já, a dali někomu hledati ten

hrozný rozdíl mezi náma, tedy trvám neshledal by nic, t. j. psané nofia vyslovujeme oba stejně, a přece se nechceme přihlásiti ku (I) stejné theorii. Rozvážný soudce náš by tedy řekl: „nofia" vyslovuje se tak, že se to dle náhledu jednoho „nosjá", dle druhého „nosia"

transskribuje, ale já jsem patrného rozdílu nepozoroval a řekl bych

tedy, že se transskr. nosjá a nosia stejně vyslovují.

Myslím tedy tak že se naše věc má: dvojhlásky ia, ie, iu jsou

foneticky možný; užiti jich v transskr. není od místa, ale nemám

nic proti tomu, když se jiným způsobem transskribuje nosjá =

nosia, nosjé = nosie.

Váš

Gb

(K tomu je na druhém listě dopisního papíru tužkou poznámka asi rukou Maškovou: tak dle sděl. p. Koř. vyslovuje se ve frančt.

roi, loi jednoslab. roa, loa).

14. Od transskr. Šaf. (= Šafaříkovy) к Výborové; sr. pozn. к 1. 8. na str. 310. O transkripci Výborové (užívané ve Výboru z lit. čes. díl I. 1845) v. Gebauer LF. II, 1875 str. 168 n.

Koř. — profesor Josef Kořínek, o němž viz v pozn. na str. 306.




XV. (Korespondenční lístek bez data a místa, ale s jasným poštovním razítkem:

Prag 11. 6. 76.)

Mea culpa! Ale v tiskárně mě ujišťovali, že kurs. f není, — já

pak na dlouhé f (které i nad i pod řádkem) jsem si nezpomněl a

o kurs. / (pouze nad řádk.) opravdu nevím. Náprava nevím, budeli

možná.

Nekrologu Podlaž. je kus v Šember. lit.3 465; srovnal jsem jej

s Dudíkovým přepisem (ve Forschgen) a nalezl jsem úchylky [sic]

pravopisné nepatrné, věcné žádné. Račte si tedy srovnati Šembe

rovu ukázku s Dobr. a posuďte správnost tohoto!

Váš Gb

XVI. V Praze 15/6 76.

Milý kollegol

Posýlám Vám jeden arch Vašeho popisu v druhé korrektuře.

Prohlédl jsem to, ale jen zhruba, a bude lépe, když to projdete

ještě také Vy. Začátek a konec pošlu Vám к druhé prohlídce také.

Ale prosím: rychle to vyřiďte a nám pošlete —

nejlépe rovnou

cestou „do tiskárny: Militkého a Nováka v Široké ulici".

Kursivní f opatřují si tiskárny ořezáním z / (f); a tak i my jsme učinili — bohdá к radosti Vaší! Za to buďte tak dobrý a v korrekt.

druhé neměňte, co poněkud beze změny zůstati může. Zejména: 1. neměňte již antikvu na kursivu a

2. nepřidávejte nikde ani neujímejte slov, a tím méně řádků, —

aby sazeč nemusil znova lámati řádky a strany! Váš

Gebauer

XVII. V Praze 19/6 76.

Milý p. kollego!

V museum jsem byl včera; ale nebylo možno viděti RKr,

nebyl tam Patera, jenž má také jeden klíč (Vrť. druhý). Tedy příště,

15. První odstavec dopisu se týká zřejmě tiskových korektur Maškovy práce „Popis korrektur a rasur v RK" (sr. výše).

Nekrolog Podlažický, chovaný ve Stokholmě, opsal po prvé Dobrovský na své cestě do Švédska 1792 a otiskl v Gesch. der bohm. Sprache 1818, na str. 92—103 ukázky z něho.

Alois Vojtěch Šembera (1807—1882), literární historik a filolog; ukázky z Nekrologu Podlažického otiskl v 3. vyd. svých Dějin řeči a literatury české

(1869) na str. 465 n.

Beda Dudík (1815—1890), benediktin rajhradský, moravský historio

graf, vydal r. 1852 „Forschungen in Schweden fiir Máhrens Geschichte"; tento spis cituje Gebauer (přílohu C).

16. „Popis" je Maškův článek, o němž je zmínka už několikrát v před cházejících listech.

V tiskárně Hynka Militkého a Nováka se tehdy tiskly Listy Ш.




V popise RK už nelze měniti. Ad 16/8 přidal jste poznámku

pod čáru, pro kterou řádky a stránky přelamovati musili, aby do

stali potřebného místa. Nepřipomínám to jako výčitku, ale osmě

luji se poučovati: jako dramatický básník zapotřebí má znáti me

chanismus kulis atd., tak měl by i spisovatel poněkud se znáti

v technice knihtiskařské, zvláště když korriguje. Nové přelamo vání řádků a stran bývá nejen obtížné, ale obyčejně se při tom celá

sazba na okrajích porouchá a nesmyslné druhdy i komické chyby tiskové samy takořka se ustrojí; lámati pak je zapotřebí pokaždé,

kdykoli do hotového řádku slovo přidati nebo z něho slovo vzíti se

má anebo kdy na hotové stránce řádek nebo několik jich se přidává nebo ujímá. Ale prosím: nichts fiir ungut! Ježto pak změny, kterých si ještě přejete, nejsou nevyhnutelný, tedy se jich pustme.

Ostatek článku Vašeho korrigoval jsem sám.

Hlídka progr., návod o němčině, zprávy o rusk. gymn... kéž bychom to vše mělil

Váš Gb

XVIII.

(Korespondenční listek.)

P. kollegol Že se mi dlouho „nenaskýtala příležitost" podívati se na to slovo v RK, šel jsem dnes schválně do Musea; —- ale na

darmo: RK je zamčen dvěma zámky, к jednomu má klíč Patera a

týž nebývá nyní v úřadě, poněvadž spisuje a brakuje pro Museum

knihovnu Palackého.

Váš

30/6 76. Gb

XIX. V Praze dne 12/10 76.

Milý pane kollegol

Vaší chorobě snadno jest porozuměti, přepracoval jste se a

bude zapotřebí delšího odpočinku. Dobře ste [!] tedy učinil, že

jste si o feriích hověl, a čiňte tak pokud možná i nyní vedlé školy. Víte jak velice nám záleží na každém našinci, aby byl při sílách

svěžích, a jak tedy a zejména na zdraví Vašem nesmírně mnoho

jest záleženo, kterýž nám zralé plody mnoholeté rozvážné práce

slibujete. Tedy odpočívejte, —

abychom Vás mohli zase pohnati do práce!

17. Adolf Patera (1836—1912) byl od r. 1863 úředníkem a od r. 1893 do 1904 bibliotekářem knihovny Českého musea v Praze.

Vrť. = Vrfátko, o něm viz pozn. к listu 8. na str. 310.

18. O Páterovi viz pozn. к 1. 17.

19. O v. 244 z Jaroslava v RK (vzezvučaly hlasy) píše Gebauer v Pří

spěvcích к Výkladu RK v LF. III (1876), str. 277 nn., o Kytici ib. IV.

(1877) str. 245 nn.

v Pard. = v Pardubicích. Oubislavice, rodiště Gebauerovo.




Ale to „odpočívejte" nechtělo mi z péra. Tak rád jsem v páru s Vámi drobty к výkladu RKral přinášel, a nyní Vám ani nesmím

říci, že jsem se zase s něčím chystal (vzezvučaly hlasy, Kytice), ale samotnému nechce se mi. Skládám to jen'na Vás, máteli co

pohotově — jak v listě svém posledním na to narážíte; pobízeti Vás nyní nesmím.

Na 4/16 RK tedy ještě jednou se podíváme. O prázdninách byl sem (!) v Pard. a posledních čtrnácte dní

v Oubislavicích (u N. Раку). V Pard. dopsal jsem hláskosloví; vyjde snad ještě letos.

Mám opět dovolenou na 1877 a sestavuji tvarosloví (hledím

při tom к histor. vývoji). Na zdar!

Váš upřímný J. Gebauer

Listy fil. chystáme na listopad.

XX V Praze 26/11 76.

Milý p. kollego!

V příspěvku Vašem do Lfil jsem něco málo změnil („šavličku"); snad budete souhlasiti. Pošlu jednu korrekturu ve sloupcích.

Slíbil jste mi před časy pomoc při Hláskosloví; a hle, nyní já ve slově nestojím a tisknu je bez Vás! Prosím odpusťte! Vím, že

byste mi Vy více poraditi a opraviti dovedl v tomto punktu nežli

kdokoli jiný, avšak: 1. stále a stále jsem piloval a doplňoval, že

j sem ani pomysliti na to nemohl, abych rkp dal z domu, a 2. vím, že svůj čas к dílu užitečnějšímu obrátíte. Ale pro všecko Vás přece

nezbavuji roboty a pošli Vám vývěsky; snad naleznete tu a tam

nějakou moudrost, která by za to stála, aby byla mezi „opravami".

Chystám do Lfil také rozpravu o duálu: jak hynul v češtině.

Prosím, udejte mi, vidíli se úpadek již v RKral? které odchylné

příklady? Vím, že to máte všecko sebráno a v hrsti a mně tím

ušetříte prohlídku. Rozumí se, že Vaši pomoc výslovně udám.

Váš Gebauer

XXI.

(Korespondenční lístek bez data a místa. Poštovní razítko: 6/12 76.)

P. kollego!

Listy fil. dostaly od kommisse Brusu musejního rozpravu o skloňování jmen cizích, již sepsal p. prof. Gotthard. Připsáno

20. O Gebauerově spisu Hláskosloví viz pozn. к 1. 25. na str. 320.

Rozpravu o duálu Gebauer do LF. nenapsal, třebaže mu Mašek žádané příspěvky poslal (v. list následující).

21. Brus musejní; viz pozn. к listu 4. na str. 309.

Gotthard; o něm viz pozn. к 1. 9. na str. 311. Jeho rozprava o skloňo vání cizích jmen v ČČMus. uveřejněna nebyla.




jest na ní, aby se po případě dala redakci ČGMus. To stalo se dnes;

prosím, račte to vyříditi. — Za duál v RK velice děkuji; nevím

sveduli, co jsem zamýšlel. Na zdar

Váš Gb

XXII.

(Korespondenční lístek bez data a místa. Poštovní razítko: 22/12 76.)

Milý p. kollego!

Upřímné díky. Mrzí mne midu a maštocha; midu je stprus.

(Nesselman Thesaurus), ne lit. — O Mikl. Lex. nevím, zdali se

chystá vydání nové. — Arch 3. jsem Vám poslal a s ním rkp. p. G. — Lfllol. se tisknou a budou s poč. ledna! —

Váš Gb

XXIII. V Praze 1/1 77.

Milý pane kollego!

Především přátelskou gratulaci к novému roku; „ide z srdce

mého, z srdce najnížeje pohrúžena" ve vděčnosti za to, že mi tak

upřímně a ochotně vyhledáváte a vytýkáte chyby. Vždycky s trémou otvírám Váš list a hledám —!

Dal bych se s Vámi do písemných diskussí, ale jsem pracemi

přemožen a mdloba jakási mi překáží. Bylo by zapotřebí odpo

činku, ale nemohu si ho dáti. Za takových okolností koncept špatně

se daří.

V Listech fllol. nebylo místa v tomto sešitě pro naše příspěvky к RKral; je trochu více materialu klassického, pročež v seš.

příštím, který vyjde v čas, neli před časem.

Stran RK jsem Vám dlužen nějaké odpovědi, pamatuji se

trochu, ale již nevím, co to mělo býti! Takový jsem, tak se Vám

odměňuji. Udělejme to tak: sepište všecko, co byste si mou in

tervencí chtěl ještě opatřiti z RK; já dám bibl. Vrťátkovi vědomost

že přijdu ten a ten den, a pořídíme Vám nejochotněji všecko.

22. Mašek patrně upozornil Gebauera v dopise na nesprávné lit. midu a stb. maštocha v jeho Hláskosloví.

Georg H. Nesselmann, německý filolog, universitní profesor v Královci; spis, jehož se Gebauer dovolává, je Thesaurus linguae prussicae (Berlín 1853).

Mikl. Lex. = Mikloíičův Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum (1862—1865). К druhému vydání tohoto díla, o němž se v dopise mluví, nedošlo.

rkp. p. G. — snad Gottharda, o němž se mluví v 1. 21. (nejspíše Ge bauer vrací jeho práci o skloňování cizích jmen).

23. O Vrťátkovi viz pozn. к 1. 8. na str. 310. — O Hláskosloví viz dále. ■— O Jagičově překladu Gebauerovy úvahy o Jaroslavu viz pozn. к 1. 10. na str. 312.




Opatření takové je nezbytné nebo nezbytno, jak víte ze zkuše

nosti předešlé! Hláskosloví mé vykročilo z míry školní; ale nemohl jsem jinak·

Co je hustším tiskem, všecko se může vynechati. Úvahu o Jaroslavu puncto Million nepřeložil jsem do němč.

á, nýbrž Jagič. Vaše stálé pochybování činí mne velice zvědavým. Váš

J. Gebauer — náležeti, příslušeti ... = III. tř.

[Odpovědí na to je Maškův list 3. z 13/1 1877.]

XXIV.


V Praze 13/1 77.

Milý p. kollego!

Pro naše „Příspěvky" přece zbylo místa; jsem tomu rád, že

Váš popis takto v témž svazku ročním bude doplněn. — Panu Dru

Novákovi vyřiďte prosím od prof. Kvíčaly, že dostane brzo list

obšírnější; rozprava jeho o Larasovi ovšem došla, byla v hod a

jest už vytištěna.

Listy jsou již (!)1 všecky vysázeny, tisk bude dokonán

v pondělí; do týdne je budete míti zajisté!

Na zdar! Váš

J. Gebauer

XXV. [Odpověd na dopis Maškův č. 3. z 13/1 1877.]

V Praze 16/1 77.

Milý p. kollego!

V listě mém předposledním nebyl humor, ale pouhá pravda.

Nevěříteli, přesvědčte se takto: myslete si, že Vy něco tisknete, na

čem Vám záleží, a že já (nebo kdokoli jiný) Vám prohlížím archy na čisto vytištěné; nebudete si přáti, abych Vám nenašel chyby žádné? neb aspoň žádné hrubé? a když bych Vám v arších prvých nalezl chyby věcné jako maštocha, chyby, na něž musíte mezi

„Omyly" upozorniti, nebudete si přáti, aby jich bylo aspoň co nej

méně? Račte si prosím sám odpověděti. Já opakuji, že si přeji a

prosím, abyste hledal a vytýkal co nejpřísněji, při tom však abyste nalezl co nejméně, t. j. aby prohlížený objekt měl chyb co nejméně.

24. Příspěvky; rozumějí se Příspěvky к výkladu RK, jež jsou uveřej něny v Lfil. III (1876) str. 274—279; popis = Popis korrektur a rasur v RK od Maška -— o něm je pověděno v dřívějších poznámkách.

0 Dr Josefovi Novákovi viz pozn. к 1. 3. na str. 308.; jeho rozprava o Larasovi je referát o knize Hans Laras (Teschen 1876), Der Hofmeister oder die vernimftige Erziehung der Kinder im Hause der Eltern, jenž vyšel v Lfil. III (1876) na str. 279—295 pod názvem „O vychování v domě otcov ském".

1 Vykřičník je v originálu.




Věříteliž tedy, že mám příčinu ne к humoru, ale к trémě, když se

dávám do čtení kritiky Vaší?' —

S listem Vaším posledním potkal se někde lístek můj, na němž

Vám oznamuji, že „Přisp, к výkl. RK" již jsou vytištěny, a vyřizuji

také vzkaz pf Kvíčaly panu koll. dr Novákovi, jehož rozprava

paedag. také již jest vytištěna. Právě jsem přišel z Musea, kdež jsme se s Vrť. dívali na 4/16

a 28/3 RK. Na místě prvém četl bych om, ne ora; a nebylo by zde takové, jako jinde, m pak zdá se mi uděláno [!] z η („га" —

tak asi!). Na místě druhém nic rozhodného jsem neviděl. Ukázal

jste, že čtení níníe zakládá se na omylu takořka optickém; zbývá

tedy čtení mníe a raníe; v originále i ve fotografii je místo toto

lakoby zmazané, jakoby inkoust se byl rozlezl; oko tu tedy ne

rozsoudí; Vrťátko praví, když rkp fotografoval, že nebyl ještě tak

vybledlý, a četlli tenkráte raníe, že na to spoléhá i dnes.

Kdy vydá Vrť. Million? — nevíml sotva za uherský měsíc!

Není Rohy, do Rohou. . . duál? myslím, nejmenujeli se místo

tak dle nějakých dvou rohů?

К večerou nevykládám z -ovi; nýbrž: к večeru zdlouženě

-rú (cf. včera — včerá, večer — večér) a z toho к večerou. Ale

ovšem u schodou, mnoho žencou (Sušil 554).

Na zdar Váš

J. Gebauer.

XXVI.

(Korespondenční lístek s razítkem: Prag 1/3 77.) 1/2 77.

Již již půjdou „opravy" do tiskárny. Račte mi sděliti, co jste

našel v arších 6—8; není potřebí, aby bylo všecko!

Váš Gb

25. První část dopisu se týká Gebauerova spisu Hláskosloví jazyka českého, vyšlého v Praze nákladem Theodora Mourka r. 1877. V úvodních

slovech svého díla vzdává Gebauer díky (mimo jiné) i I. B. Maškovi, který četl knihu v tisku. Slovo stb. maštocha, o kterém tu Gebauer píše, je v knize

na str. 23; v Opravách na konci spisu je opraveno v spr. maštecha. Rovněž

tak je tu opraveno ze str. 27 lit. midu v spr. medus; o tom se zmiňuje Gebauer už v listě 22.

Přisp, к výkl. RK — o nich viz v pozn. к předešlému dopisu. Novákova

rozprava (o Larasovi) — viz tamtéž.

Vrť. = Vrťátko, o němž viz pozn. na str. 310. — O verších 4/16 a 28/3 RK více v dopise Maškově Gebauerovi z 13/1 1877 (LF. 30, str. 257.)

Staročeský Million Vrťátko nevydal; vyšel tiskem prací Justina V.

Práška teprve r. 1902 nákladem České akademie.

26. Poštovní razítko se neshoduje s datováním Gebauerovým — rozdíl

je právě o měsíc; bud se zmýlil Gebauer, ale je také možné, že se poštovní úředník přehmátl a dal do razítka měsíc 3. místo 2. Protože se dovídáme

z listu XXIX. (viz dále!) dd. 12/2 77, že je Hláskosloví už hotovo, je zřejmé, že je správné datování Gebauerovo.

List se týká Gebauerova „Hláskosloví jazyka českého", viz pozn. к předešlému dopisu.




XXVII.

(Korespondenční lístek bez data a místa; poštovní razítko: Prag 9/2 77.)

Co psal Гротъ, nečetl jsem. Děkuji za upozorněnou, ale po

chybuji, že zde Разыскание jeho naleznu, jestiť spojení od smrti

Hankovy nepravidelné. Směl bych Vás poprositi, abyste mi jeho slova opsal a poslal? Myslím, že toho není moc!

Váš Gb

XXVIII.

Korespondenční lístek bez místa a data; poštovní razítko: Prag 11/2 77.)

Грота jsem již našel. Tedy netřeba!

Váš Gb

XXIX V Praze dne 12/2 77.

Milý pane kollego!

Moje hláskosloví je tedy šťastně ukončeno a snad zároveň

s tímto mým listem anebo brzo potom dostanete od nakladatele

exemplář. Račte s ním přijmouti také upřímné díky za přátelskou

pomoc svou! Litoval jsem, že jsem Vám neposlal rukopis; náprava mohla býti snazší a jistější.

Nyní sestavuji si tvarosloví způsobem podobným, t. j. sou

stavně a historicky. Snad asi za rok (nezajdeli mne nějaká pře

kážka) budu míti material dostatečně sebraný a sestavený a budu

moci přistoupiti hned ku konceptu. Při tom ovšem předpokládám, že právě vyšlé Hláskosloví co do soustavy a obsahu tou měrou

uznáno bude obstojným, aby mne kritika nezakřikla, bych si

nechal pro sebe, co jiného mám za lubem, a že bych si i Hlásko

sloví byl měl a mohl nechati.

P. ředitel Kosina poslal mi před několika nedělemi svou

fotografu. Proto dal jsem se i já dnes, na oslavu masopustu, foto

grafovati a do týdne překvapím Vás svojí podobiznou; ta budiž

zároveň půhončím na Vás, abyste mi taktéž učinil!

Váš J. Gebauer

27. Jakou Karlovič Grot (1812—1893), ruský filolog a literární historik. Jeho Filologičeskija razyskanija vyšla (souborně) až r. 1885. — Spojení —

rozuměj s Ruskem.

28. Grot — viz pozn. к předcházejícímu listu.

29. Hláskosloví — viz pozn. к 1. 25 na str. 320.

Tvarosloví, o němž tu Gebauer píše, že je chystá, nevydal.

Jan E. Kasina (1827—1899), tehdy ředitel slovanského gymnasia v Olomouci, později zemský šk. inspektor v Praze; známy jsou zejména eho Hovory olympské a dvoudílný Život starého kantora.




Milý příteli!

XXX. V Praze dne 18/2 77.

Pan Mourek věděl, když ode mne Hláskosloví bral, že není

sestaveno dle míry knih školních; ale řekl jsem mu také, budouli

kde chtít, že i ve školách ho budou moci užívati. Pravil jsem vý

slovně, že nechci míti závazek a zodpovědnost, že kniha bude

přijata za školní. Nejsem tedy zavázán, abych se o ni dále staral, a

mohl bych si pomysliti, ať se odbude jak chce. Ale přece myslím, že jest mou povinností, abych se jí ujal. Jiný nakladatel nechtěl se

spustiti do vydání, Mourek pak vydal ji přece, třeba na špatném

papíře; za to chci se mu odměniti a — fedrovati její odbyt, pokud se sluší.

Požádal mne totiž, abych Vám o tom psal, a řekl mi také, co

mám psáti. Není předepsáno, že jen kniha, která nauku celou

obsahuje, žádána býti smí, nýbrž každá kniha, která v sobě je

ukončena, může býti pro školy schválena. Předpis stran celé knihy

vydán prý, když na základě několika tištěných archů již se vyhle dávalo úřední schválení (Tempský), a předpisuje se prý, že jen o schválení knihy celé žádati se má; ale nemíní se tím, že to musí

býti celý přírodopis —- jen když je to celá mineralogie, celá bota

nika. .., a podobně prý při grammatických partiích, tedy při mém

Hláskosloví.

Za knihu obligátní ovšem nehodí se pro gymnasia; jet přes míru veliká. Nakladatel toho prý také nevyhledává; ale což za

knihu pomocnou?

Výtah pro školy učiním, ale prve sestavím a vydám i tvarosloví

aspoň v takové úplnosti, jako je Hl. Mám dosud к tomu konci

v náčrtcích hotovou deklinaci nominální a dáli pánbůh zdraví bude

snad do roka celek hotov. Z toho, co mám, vidím, že to jinak ne

půjde, než tak: dříve tvarosloví historicky zevrubné (pokud

30. Theodor Mourek (viz pozn. к 1. 25. na stí·. 320.). Sr. o této věci Gebauerova úvodní slova к Hláskosloví jazyka českého,

datovaná v Praze 23. ledna 1877: „Při práci přítomné, к nížto jsem byl pobídnut se strany kompetentní, měl jsem s poěátku na mysli jen potřebu škol, zejména učitelských a vyšších středních. Při spracování konečném vidělo se mi však záhodno dbáti přísněji na stránku vědeckou a třeba

vykračovati z mezí školních; ale přece nespouštěl jsem se zřetele potřebu řečenou a snažil jsem se vyhověti ve vzhledě obojím, školním i vědeckém..." Kniha má 156 stran a obsah. Že původně zamýšlel Gebauer napsati knihu

jen pro potřeby školní, plyne z jeho dřívějších listů.

F. Tempský, nakladatel pražský (u něho později vydával Gebauer svou Historickou mluvnici jazyka českého).

Výtah pro školy; к němu nedošlo, až r. 1890 vydal Gebauer Mluvnici českou pro školy střední a ústavy učitelské a r. 1891 Krátkou mluvnici českou pro I. tř. škol středních.

„Dodatek к úvaze O vychování v domě otcovském" od Dr. Nováka

(srv. pozn. к 1. 24. na str. 319.) vyšel v LF. IV (1877) na str. 110—112.




možná) a potom z toho výtah pro školy. Způsob opáčný vede ku

„bludům", jakož bych ledakoho „nad slunce jasněji" o tom mohl

přesvědčiti.

Wygdiema je opravdu bastard. Mám několik podobných

(dva tuším v Úvahách o Radě Zvířat); obdoba kolenoum: ko

lenou (z gen. dvoj.) а к tomu m (z dat. plur.).

Dodatky dr Novákovy odevzdám pf Kvíčalovi.

Váš J. Gebauer

XXXI.


20/2 77.

Zanášeje Vaše korrektury do interfolovaného textu přišel jsem na otázku Vaši z 19/12 76 (stran Millionu), na niž trvám dosud

jsem neodpověděl: lontane una dali' altra = položili je (t. díly té

třtiny) opodál jednu ode druhé...

Váš Gb

(Pod tím tužkou: Kartočka už poslánal)

XXXII. V Praze 25/3 77.

Milý příteli!

Především pěkné poděkování za Vaši fotografii. Potěšila mne

velice, zejména také proto, že jsem na ní nenalezl té szczuplošci, kterou jste Vy spozoroval na mně a která i mathematicky se dá

31. List Maškův z 19/12 1876, o němž se Gebauer zmiňuje, není do chován. Věc se týká známého místa z Milionu (sr. pozn. к 1. 9. na str. 311).

32. za Vaši fotografii. . .; Mašek ji poslal Gebauerovi oplátkou za jeho (sr. dopis 29.).

szczupiošč (polsky) = štíhlost.

šlejfíř — patrně narážka na Martina Hattalu, který vydal v Praze r. 1877 svůj Brus jazyka českého. Hattala (1821—1903), který slibně začal svou vědeckou dráhu a stal se profesorem slov. jazykozpytu na pražské universitě, utápěl se později v osobních polemikách (zejména i v Brusu) a byl nadobro zastíněn mladším Gebauerem. — Slova „šlejfíř" (šlejfeř) užil o moravských brusičích jazykových i Mašek v listě ze dne 25/8 1875

(LF. 30, str. 256) O Miklosichovi viz pozn. kl. 22. na str. 318. — Wortbildgslehre; nej

spíše má Gebauer na mysli 2. vydání (Wien 1875) jeho díla „Vergleichende Grammatik der slavischen Sprachen" svazek 2., Stammbildgslehre (1. vyd. vyšlo r. 1856).

Jan Slastní;, ředitel reálky v Praze (v Ječné ul.), kde vyučoval i Ge bauer.

Dodavky dr. Novákovy — viz pozn. к 1. 30.

Tkadleček; o něm psal Gebauer v LF. 11.(1875) str. 114—120; o Acker mannovi (Der Ackermann aus Bohmen) ib. IV. (1877) str. 314—317. O zprá vách Dobrovského, týkajících se Tkadlečka, viz Úvod к vydání Tkadlečka

(Hrubý-Šimek, nákl. České ak. 1923) str. XXIV. — Martin = Hattala.




vyjádřiti: = — 10 kilo; tolik ztratil jsem na váze při loňském ža

ludečním katarrhu. Nyní však jsem zdráv a se ztrátou onou docela

spokojen. Něco z ní snad patří na účet té pražské nezdravoty, o které co den v novinách čítáte. Vám je blaze; vyť umíráte podlé tak mírného tarifu a máte tu útěchu, že za Vás jednoho my dva

až i tři odebrati se musíme — obzvláště od té doby, co ten šlejííř tak všecko jedem potřísnil!

Jsem Vám dlužen odpověď к otázkám několika; vždycky od

kládám — až zapomínám. Dnes pročetl jsem znovu poslední listy

Vaše a splácím tuto, co jsem v odpovědech dlužen zůstal.

O Millionu nevím nic více, než co jsem napsal a co Jagič při činil (leda chceteli si opraviti chybu v Listech filol. 1875 str. 113.

ř. 23. místo „že ji na dlí rozštípli" má býti „že ji na dvé rozdělili na

dlí t. j. že ji rozštípli" —; „na dlí rozštípli" jest má chybná sti

lisace, originál to má dle opravy!) —

Miklosichova Wortbildgslehre má mnoho jinak proti vydání

prvému. Některé rozdíly vypsal jsem Vám již: jsouť i ve Formen

lehre in Paradigmen. Radost v té knize se probírati, ale nejsem

dosud u konce; tu a tam je ovšem chybička v některé specialitě,

ale co je to proti té pevné soustavě přísně vědecky založené a proti tomu množství materialu spracovaného věru mistrně.

Instrukce o češtině na gymnasiích není mi povědomá. Pta 1

jsem se na to Šťastného, ale neměl ji při ruce.

Dodavky dr Novákovy dal jsem pf Kvíčalovi.

O Tkadlečkovi slyšel jsem od studentů, že se pf Martin strojí

dokázati, že atd. Já jsem německého Ackermana von Behem ne

mohl dostati a nevím tedy, jak se má к českému; že je překladem,

vzal jsem z Dobrovského. Pochybuji také, že by bylo naopak; v tom

případě pokládal bych původce překladu českého za umělce

většího, nežli kdyby byl skládal česky původně: tolik je tam věcí

specificky českých, kde nestačí pouhé „překládání" nýbrž přepra cování potřebí! Na př. Veles, stavy šlechtické pánův a vladyk. . .,

to by musilo být už v originále německém. Cf. jak se jeví stopy

původu cizího jinde: v českém Tristramu jmenuje se Tristram Pi

Gotthardova kritika o Fleischmanově rozpravě. O Gotthardovi viz

pozn. nastr.311 a 317. František Gotthard, profesor gymnasia v Jindř. Hradci,

uveřejnil v XXVIII. ročníku (1877) časopisu Zeitschrift fttr die osterreichi schen Gymnasien na str. 145—149 recensi práce Adama Fleischmanna, pro fesora gymnasia v Hradci Králové, otištěné v programu královéhradeckého

gymnasia r. 1876: O videch slovesa čili o perfektivných a imperfektivných slovesech jazyka českého (v uvedené recensi přeloženo i do němčiny: tjber die Verba perfectiva und imperfectiva im Bohmischen). Této kritiky se týká poznámka Gebauerova.

Kořínek — viz výše pozn. к 1. 1 na str. 306.

To, oč (patrně marně) žádal Gebauer Kořínka, splnil teprve Prokop Lang článkem „Co asi bylo obsahem ztracených částí Alexandreidy staro české?" v LF. X. (1883) str. 69—84, 275—301, 398—406.

O Gebauerových Příspěvcích к výkl. RK viz pozn. к 1. 2. (str. 307)., — Výklad o „smáhše" (RK) je v Hláskosloví na str. 103, jak Gb. uvádí.




letosi jako v německém (nazpět čteno: Isote-lieb), v legendě jme

nuje se „Mohuč" tak, poněvadž se tam stékají „Mohan" a „Tia"

(ovšem v lat.: Mogun-tial) atd.! Ale vederemo, snad přece! Četl jsem v Gymnas. ztschr. Gotthardovu kritiku o Fleisch

manově rozpravě. Práce tato není mi známa; chtěl jsem ji přečisti

a popsati v Lfil, nyní nemám chuti, když G. v ní dobrého nenalezl

nic (?) Nechtěl by nám pf Kořínek podati něco ze svých studií

o Alexandreidě? Na př. obsah Gualtera (ve větách krátkých,

kompendiosní, ale zevrubný) a přirovnání s obsahem zlomků čes

kých? a při té příležitosti i leccos jiného?

Go podáme příště do Přisp, к výkl. RK? Jak si vykládáte mocná paže, hrnuše, smahše? Já bych myslil, že paže (sg. fem.):

paže (pl. neutr.) = louka: luka atp., a pro hrnuše a smahše měl

bych nyní výklad jiný, než pro smahše ve Hláskosloví (103).

Listy fil. vyjdou zase v sešitě dvojitém! Na zdar!

Váš Gebauer

XXXIII.

[Odpověď na list 5. z 26/XII 78.] Y Praze 27/12 78.

Milý pane kollego!

Ze psaní Vašich, o kterých mi píšete, došlo mne jen jedno, οηο} jež se týkalo e-Silben. Jiných jsem nedostal a jest mi ta věc ne

pochopitelná; mám ovšem od jara jiný byt, ale bydlím v témž

33. Gebauer má na mysli svou památnou rozpravu „Úber die weichen e-Silben im Altbohm." (Sitzungsberichte vídeňské akademie 1878, sv.

89), srv. Maškův dopis z 26/12 1878 (LF. 30, 259). Psal jsem Vám v březnu — list 32.

Morální konkurs. František Xav. Prusík (1845—1905), tenkrát pro fesor gymnasia v Příbrami, filolog, zkritisoval Gebauerovo „Hláskosloví" v Jagičově Archivu fur slav. Philologie II. str. 694—711 a Gebauerovo „Uvedení do mluvnice české" v Zeitschrift fur die osterr. Gymnasien 1877, seš. 12. Proti kritice v Archivu hájil se Gebauer v Lfll. IV (1877) str. 286 až 313 a v Archivu fůr slav. Phil. III. str. 203—Ž10, proti kritice v Zeit schrift. . . ve 4. čísle z r. 1878 téhož časopisu (sr. Lfll. XXX, 1903, str. 259). Kromě toho vydal nákladem dra Edv. Grégra r. 187-8 separátní obranu „Slovo o kritiku p. Fr. Prusíkovi" o 14 stránkách (to je zřejmě spis, který tu uvádí Gebauer v dopise, že jej dal zaslati Maškovi „skrze knihk. Datt

lovo"). V této obraně Gebauer pronáší na str. 12 domněnku, že nespravedlivá a nevěcná kritika Prusíkova má snad za pozadí to, že je nástrojem a obětí někoho jiného (patrně má na mysli Hattalu — odtud asi o něm zmínka v dopise); kromě toho asi důvodem к nepříznivé kritice byla, jak uvádí Gebauer ib., uražená samolibost Prusíkova, protože mu jako redaktor Lfll. odmítl uveřejnění některých příspěvků.

Práce Vaše — rozuměj chystaná edice RK.

Vladimír Ivanovic Lamanskij (1833—1914), ruský slavista, profesor slovanských řečí na universitě v Petrohradě.

1 Otazník v závorce je v originále.

Listy filologické LXIV. 1937. 22




okrsku poštovním, co prve, v rayonu týchž listonošů, a není mi

povědomo, že by se mi bylo nedodalo něco zaviněním pošty zdejší. Ovšem bylo mi Vaše umlknutí nad míru podivné a přiznávám se, že

mne zarmucovalo. Od března do podzima neměl jsem od Vás listu.

Já sám psal jsem Vám v březnu; a odpověď žádná, ač jsem jí čekal.

Umlkl jsem tedy také a čekal jsem, až projde morální konkurs,

jejž na mne uvalili ti vejlupkové počestnosti, nobile par fratrum, Prusík a Hattala. Poslal jsem Vám své obhájení (skrze knihk.

Dattlovo) a čekal jsem zase psaní; ale zase marně!

Že práce Vaše jde pomalu ku předu, z toho se raduji, totiž

z toho, že jde ku předu; kdy však bude hotova? Potřeboval bych

jí přes tu chvíli; v notatech a ve vydáních, jež mám při ruce,hledá se mi velmi nesnadno. Důležitější než moje příčina egoistická jest ovšem to, že již jest čas svrchovaný, abychom měli vůbec kritické

vydání RK. Lamaňský prý chystá se také na RK, chce psáti proti

němu; psal mi o tom Jagic.

Nezapomeňte na Listy filol. Vyjdou co nevidět (seš. 2. 3. 4.) se

žežhulicí; víc už od Vás tu není, potřebí tedy nové zásylky. Já probírám nyní rkp Štítného. Nalezl jsem tam zase věc

pěknou; to jest nové otevření očí. Viděl jsem to a viděli to jiní, ale

nerozuměli jsme tomu, až výtečný rkp zase rozhodl, že jest tak a

ne onak, a třeba na truc Martinovi, který se nyní za svého kumpána Prusíka stydí a oslů mu nadává, ale v e-Silbeň přece uvěřiti

nechce. Ale na tom nesejde, mě těší věc. Třeba bych chyboval, jen

když poznávám; v poznávání jest rozkoš, svědčí Lessing. Na zdar!

Váš J. Gebauer

Sokolská 43.

XXXIV.

[Odpověď na list 6. z 3/2 1879 a zřejmě i na nějaký list nedochovaný.]

V Praze 15/4 79.

Milý p. kollego!

Svědomí připomíná mi již delší dobu, že jsem Vám dlužen

psaní. Předně stran dalších příspěvků к výkl. o RK; zásoba jak vidíte

došla!

Výklad Maškův Žežhulice z RK vyšel v Lfil. V (1878) na str. 232—236. — „Potřebí tedy nové zásylky." Na tuto výzvu poslal Mašek nejspíše jen drobný výklad v. 179 z Čestmíra (Ze vša lesa), otištěný v Lfll. VI (1879) str. 243 — to byl však také jeho poslední příspěvek do Lfll.

Martin = Martin Hattala (o něm viz pozn. к 1. 32. na str. 323). Nalezl jsem tam zase věc pěknou: o tom viz v dopise následujícím

předposlední odstavec.

34. Avdij Ivanovic Sokolov, o jehož vydání RK sliboval Mašek (viz list 7. 3/2 1879, LF. 30, 260) napsati do Lfll. referát (ale nenapsal), ruský slavista (1824—1893), vydal RK a Píseň Vyšehradskou r. 1Ž46.




Příklad německý к sedání γ Ludiši není mi povědom, kde by totiž po každém aktu následovalo vyzvání sokův; myslím že

chtieti zde znamená totéž co ve známých příkladech stč jiných

(futurum, П. μέλλΐιν.)

Slíbený referát o Sokolovu bude nám zvláště vítán; o zprávy znalecké je nouze.

Já chystám pro RK výklad některých výrazů slovesných, jež

jsou na pohled staré, ale jak myslím přece mladé, t. j. nikoli ze

XIII. stol, jako RZ není ze stol IX.

Že Váš RK tak zvolna pokračuje, jest nii pochopitelno ■— gut

Ding braucht Weile — ale velmi nemílo, z příčin velmi sobeckých.

Kdybyste chtěl prozatím aspoň docela správný text (originální) a

glossář vydati! Obou bych potřeboval každou chvíli.

Lamanského válka proti RK atd. již se začala; ale nevím z ní

dosud nic více, než co mi Perwolf napsal. V Berlíně zidentifikoval jsem si svůj opis Žalt. Wittb. s origi

nálem. Tento jest o něco mladší než ŽKliment, ale ve mnohé pří čině přísnější; překlad shledám trvám správnější a stran e — ё —

Pass!

Rozprava o slabikách měkkých z а о и vyjde tiskem až někdy o feriích. Strany druziej (dlouhé) máte pravdu, nalezl jsem doklady

positivní. Jeden celý foliant Štítného (z r. 1392) vyniká tím, že

pilně označuje kvantitu, na př. knyez a knijezzye (princeps); z dokladů-tuto a jinde nasbíraných sestavil jsem si celou nauku

o stč kvantitě, v ní také druziej; míval jsem za zásadu, nechati

slabiku krátkou, kde důvody Spekulativní byly pro i contra, ale

před důkazy positivními smekám a holduji! Spekulativně možné

druzěj pustil jsem.

Týž kodex dokazuje také nevývratně, že adjektivum bylo jak se říká určité a neurčité nejen v positivu, nýbrž i v kompar a superl,

tedy nejen zdráv zdráva zdrávo, nýbrž také mase. zdravěji fem

zdravější (non ší!) neutr zdravějie a zdravějše etc. To je ten nález, na který se tážete.

Lhůta pro nejbližší sešit Listů filol: asi 6 neděl; chceme, aby do ferií na jisto vyšly!

Na zdar Váš

J. Gebauer

O chystané Maškově edici RK a glossáři к němu; Mašek vydal jen „Ukázku textu, grammatiky a glossaria RK" (v programu gymnasia v Jind řichově Hradci 1881).

Lamanskij — viz pozn. к 1. 33. na str. 325.

Josef Perwolf (1841—1892), český slavista, od r. 1871 profesor var šavské university.

Žaltář Wittenberský vydal Gebauer r. 1880 v Památkách stčes. lit. č. 7.

Rozprava Gebauerova „Uber die weichen a- o- und u-Silben im Altb." vyšla r. 1879 v Sitzungsberichte vídeňské akademie.

Strany druziej — srv. list Maškův ze dne 3/2 1879 (LF. 30, 260).

22*




XXXV. V Praze 17/6 79.

Milý p. kollegol

Abych si ušetřil schvální čtení RK, obtěžuji Vás prosbou,

byste mi ze svého Glossáře vypsal tvary slovesa kvísti, jež se tu

čtou.

Proti dceři, která Vám přibyla, nesmíme nic namítati, fait

accomplil Já jen se stanoviska otcovského a jakožto expertus Ru

pertus dal bych při tom do protokollu, že to neměla býti dcera.

Ostatně přejeme všichni zdraví, zdaru a štěstí!

Váš J. Gebauer

P. s. ad vocem „štěstí" — toť máte v Jindřichově Hradci!

My jsme se tu báli o Vašeho básníka, že ho pošlou..., a ony zatím

ty krásy, které se jen tušit dají, líbily (!).

XXXVI.

16/7 79. Milý p. kollego!

Dostal jsem úkol nějaký a musím do začátku srpna zůstati

v Praze. Kde budu potom o feriích, nevím; kdybyste však měl

příčinu mně psáti, pište prosím do Pardubic, odtamtud pošlou

psaní za mnou.

O páně Schoeblově pasigrafii mám povědomost a když jste

Vy mně o ní psal, tedy račte vzíti na sebe toto krátké vyřízení: že

předseda uč. spol. J. Jireček list obdržel a že к němu chce odpověď

podati a snad již podal; nestalo-li se tak, tedy bude asi příčinou to,

že jes<t> J. negotiis obrutus, a pro ten případ sděluji, co J. mně

řekl: nebylo jisto, bude-li ve školním roce tomto ještě sedění ně

jaké (byly přede dveřmi volby do říšské rady a zkoušky gymnasial ních kandidatů, u prvých zaměstnán Jireček-předseda, u druhých

Tomek-jednatel uč. společnosti); proto chtěl požádati J. pana prof. dr Schoebla, aby odložil svoji přihlášku a přednášku přes ferie.

Váš

Stěhuji se do Ječné ul. č. 20a! Gebauer

35. Domnívám se ·— a je to domněnka velmi pravděpodobná —, že má Gebauer „básníkem" na mysli prof. Frant. Gottharda (viz pozn. к 1.9., 21. a 32.), jehož loyální příležitostná báseň „Ozvěna к stříbrné svatbě jejich majestátnosti" vyšla právě tehdy v druhém vydání (viz Ohlas od Nežárky, toč. IX., čís. 19, str. 147 ze dne 10/5 1879).

36. Schoeblova pasigrafle. Dr. Eduard Schobl, profesor matematiky a fysiky na gymn. v Jindřichově Hradci. Nabízel patrně přednášku v Král.

spol. nauk. Podle Zpráv o zasedání Královské české společnosti nauk (roč. 1879 str. XVII) měl Eduard Schóbl v třídě pro filosofii, dějepis a filologii dne 24. listopadu 1879 přednášku: Pokus universálního písma pro všechny řeči.

Josef Jireček — viz pozn. na str.309. Jireček byl tehdy předsedou Král.

spol. nauk, historik V. V. Tomek jednatelem, jak Gebauer uvádí.



Listy Gebauerovy profesorovi Ignáci B. Maškovi

Documents

Transcript of Listy Gebauerovy profesorovi Ignáci B. Maškovi