Z a M Èeské Velenice, tøída Èsl.legií 325, 378 10, Èeské Velenice

tel.: 384 794 202  email: info@zsvelenice.cz  web: www.zsvelenice.cz

registraèní èíslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/02.0037PROJEKT JE PODPOØEN Z  EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHOFONDU A STÁTNÍHO ROZPOÈTU ÈR

èíslo  I  listopad 2010

Kdo jsmeJsme áci osmé tøídy èeskovelenické

základní koly. Na zaèátku kolního roku sebývalé áèko a béèko spojilo v jednutøídu. Názory na spojení jsou rùzné, a jakopøíklady uvádíme: Je to nejbájeènìjí vìcnebo Ale dvoumìsíèní prázdniny by bylylepí J. Ve spojené tøídì se objevila  i láska.No prostì typiètí puberáci. Kdy jsme se topoprvé dozvìdìli, urèitì velká vìtina bylaproti. Teï jsme se vak  spojili ve spoleèné

práci.Zabýváme se pøipravením kolní virtuální nauèné stezky. V tomto projektu

nám pomáhá pìt uèitelù,které Vám  pøedstavujeme na jiném místì  èasopisu.Celkovì jako  tøída máme velmi kamarádský vztah. Kadý má jiné zájmy a baví

ho jiné aktivity, ale dohromady jsme velmi vyváení. Kadý je dobrý v nìèemjiném a navzájem si pomáháme. V rámci projektu jsme nai tøídu rozdìlili na pìtskupin. Kadá skupina se bude zabývat rùznými aktivitami. V naí tøídì jsme takésestavili redakèní radu, která se snaí vytváøet èasopis. Jak a úspìnì se nám topodaøilo,to mùete posoudit sami... K jednotlivým skupinám:

V této skupinì je 5 ákù. Pøedstavovat jezaèneme  zleva: první ák je(Honza ), Má stále dobrou náladu, aèèasto nemá proè. Druhý je  ,  kterývìtinou mlèí, ale kdy nìco øekne, takto stojí za to. Tøetí  má saméjednièky a vìtinu èasu tráví pro ostatnínepochopitelnými  vìcmi  tøeba hraje naakordeon .

Ètvrtá je  , èas ve tøíde tráví velice potichu a snaí se zmizet v davu. Jako dalíse na Vás usmívá  která  je taky velice tichá (pøedevím o pøestávce), ale vìtinalidí ani netuí, co se v ní skrývá.. Poslední z této skupiny je  , která je velicepodobná Elice, tak také není divu, e jsou nejlepí kamarádky.

Z druhé skupiny je jako první  ,  jetam jediný kluk. Èas o pøestávce trávívýhradnì s kartami BANG! Poøád sesmìje.

Druhá z této skupiny je  ,  jepesimistka a málokdy se usmìje.

Tøetí je Vendula, která  je opatrnìjí auzavøenìjí ne ostatní.

Ètvrtou na naí fotografii je  ,která se poøád smìje. A je jednou znejpøáteltìjích holek v naí tøídì.

A poslední na tétofotografii je  , kteráobèas vynechává  kolnídocházku, ale kdy nìkdopotøebuje pomoc  takpomùe.

Jako 1. zde je  o kteréjsem u psal, take ji ted pøeskoèím.

O trochu vý nad Veronikou je(davèa),  má dobré známky,

je s ním  sranda  a jen tak  nìco honenatve.

O trochu dál a pod Davèou stojíje nejlepí kamarádka

Týny.

Nad  Monikou  je  (Øepy).Jeho sarkasmy pøekvapí èasto i jehosamotného. Pokud se chcete zasmátvyhledejte ho.

Dalí  je  (Týna). Snaí se kekadému chovat pøátelsky. Její nejlepíkamarádka je Monika. Nejèastìjímtématem jejich hovorù jsou  co asi???

Nad Týnou je  ( Mrazík ), kterýje vìtinou strùjcem  zábavy v naítøídì,  vdy ho poznáte podlechybìjícího zubu.

Jako poslední na této fotografii je  ,zajímavé je, e právì v naí tøíde másvého, povahou naprosto opaèného,bratra. Je tichá, ale ráda se baví a smìje.

Jako prvního zde máme  . Pavel jecirkusový komediant. Jeho smysl pro humorje obdivuhodný, nìkdy podivný a málokdoho chápe. Nìkteøí uèitelé mají moná dojem,e Pavel není úplnì normální, my vak vímesvoje (pravý opak je pravdou).

Dalí pán na holení je  (Mia)ponìkud výstøední holka. PosloucháJacksona a miluje hopery.

Pak  je tu  , je sportovní typ a  ráda hraje basketbal. Její nejlepí kamarádka jeMIA.

Ètvrtá  na této fotografii je  , také ráda hraje koíkovou a  nenechá si nic líbit,kdy jde o hádku.

Posledním je  ( Peou ), je sportovec a nemá nejhorí známky, teprve se uèíhumoru èeského jazyka.

První na øadì je  velmi tichá. Taktichá, e o ní moc nevíme. Snad jen, e sebaví skoro se vemi holkami.

Dalí je tu  . Je svìdomitá apeèlivá, kadému ráda nezitnì pomùe.Jen na sport moc není.

Za Mílou je  . Ta, co se nebojíklukovi dát facku, kdy si jí zaslouí.Proto se k ní chovejte, jak se sluí a patøí.Moc ráda tancuje a je v tom fakt dost

Tak  a to je celá tøída. Snaili jsme se Vám ji pøedstavit, jak nejlépe jsmeumìli. Snad nám po pøeètení èasopisu  neublíí.

Moná, e v pøítím èísle uvedou svoje názory pro zmìnu ostatní,pøedevím nae sleèny, a to se pak asi budeme divit....

dobrá! Skoro poøád má na tváøi úsmìv (teda  kdy zrovna není matika...).

O  u  jsme vám øíkali, take jdeme na Michala.

je Ivany mladí brácha. Je to takový tøídní prùviháø. Za kadých okolnostíhájí svoje  nápady (moná i pøes mrtvoly).

Pan uèitel nás seznamuje s naí minulostí.Probíráme s ním historii Vitorazska a mìsta ÈeskéVelenice. Pøipravil pro nás série pracovních listù apøednáek na toto téma. Dozvìdìli jsme se od nìjmnoho dosud  zajímavých vìcí. Vzal nás do

archívu v Tøeboni.

Kdo jsme

V tomto projektu nás provází oborem výpoèetnítechniky a zpracování fotografie. Uèí nás, jak mámeupravovat texty a obrázky, které pouijeme v naemèasopise Maskot. Pan uèitel je pøísný a zásadový, aleto neznamená, e by s ním byla nuda. Ve èemu

nerozumíme nám ochotnì vysvìtlí.

Je managerem projektu a zároveò øeditelem naíkoly. Pro kolu vyjednává rùzné projekty, které bymohly být pro nás pøínosné. Jsme rádi, e je mezinimi i tento projekt VNS, pøi kterém se dozvíme

mnoho zajímavých vìcí.

Paní zástupkynì nám vysvìtluje, kdy se bílí a kdy jeèas na býlí z èeho jste jistì poznali, e dohlíí  najazykovou stránku naeho díla. Ve kole nás vyuèujepøedmìt Svìt práce. Paní zástupkynì je velice milá a

poøádá pro nás vechny velké akce koly.

S paní uèitelkou na pøírodopis se pravidelnìvypravujeme do pøírody zkoumat okolní vegetaci aprovází nai cestu rostlinozpytem a ivoèichopisem.Díky projektu VNS vyráíme èastìji  k øece, kde jevelice hezky. Paní uèitelka je velice hodná. Ve svémoboru je velice vzdìlaná a ví snad ve, na co se jí jen

zeptáme. Uèí nás pøírodopis a chemii.

ÚVODNÍ PROJEKTOVÝ DENRozdìlili jsme se na dvì skupiny.Jedna ze

skupin byla v poèítaèové uèebnì a uèila sepouívat fotoaparát a GPS navigaci. Zkouelijsme také rùzné programy na poèítaèi. Druháskupina la ven a prola celou stezku a nasbíralanìjaké materiály.P o dvou vyuèovacích hodináchsi to  obì skupiny vymìnily.Ve kole jsme si stanovili  body

jednotlivých zastavení virtuální nauèné stezky.Jako první stanovitì jsme zvolili kolu.Zaznamenali jsme souøadnice a udìlali jsme pár momentek. Poté jsme li na druhéstanovitì, které je poblí øeky na krásném palouèku, kde je spousta zajímavých rostlina ivoèichù. Zase jsme zaznamenali souøadnice a udìlali nìkolik snímkù. Kromìfotografií a souøadnic jsme si øíkali zajímavostio o rostlinách, které zde rostou a takéinformace o ivoèiích, kteøí zde ijí.Tøetí stanovitì bylo u samotné øeky Lunice, jítaké probíhají hranice s Rakouskem. I u øeky ije velké mnoství nádherných  azajímavých ivoèichù a roste zde nepøeberné mnoství rostlin. V kaluích jsme mohlividìt øasy a rùzný hmyz. U øeky roste i krásná vysoká rostlina s rùovì fialovými kvìty netýkavka. S jejími semeny jsme si uili.

Poté jsme proli kolem øeky a doli jsme a na naemalé námìstíèko, kde byl ètvrtý bod. Opìt jsme  vezdokumentovali a zaznamenali jsme trasové body.

Dozvìdìli jsme se zde o trolejbusu, který jezdilz Èeských Velenic na námìstí Gmündu.Trolejbus tadybyl zøízen, protoe cesta z námìstí Èeských Velenicna námìstí Gmündu byla dlouhá skoro 3km. Odsudjsme li katanovou alejí.Tato alej je typická pro nae mìsto, jak napovídá i

znak mìsta, ve kterém je katanový list. Katanovoualejí jsem doli a k èeskovelenické radnici, kde jsme si také povídali o kronice arùzných dalích záleitostech a pojmech, které se týkají projektu.Pokraèovali jsme pomalu  k naemu kostelu sv.Aneky Èeské,  kde jsme nasbírali

jakési listy ze stromù  a opìt jsme si povídali o  projektu. Fotografií z prvníhoprojektového dne bylo opravdu hodnì, ale ne vechny se povedly a samozøejmì typovedené jsme  museli  upravit a dodìlat na poèítaèi.Kromì fotografií jsme  nasbírali také rùzné rostliny èi jejich èásti.Ty jsme si urèili a

roztøídili podle názvù a názvy jsme zaznamenali. Paní uèitelka Jandová  nám se vímpomohla, a proto jsme mìli tøídìní hotové v okamiku.Nae virtuální stezka je sice relativnì krátká (*poznámka redakce  to si teda

nemyslíme*), ale rozhodnì  zajímavá z hlediska informací  i z hlediska zajímavýchrostlin a ivoèichù.

O PROJEKTU

Je dobré, e se nìco o historii naeho mìsta dozvíme. (vìtina)Radìji bychom se uèili, protoe lezení blátem a kopøivami nám stejnì nic nedá.

(menina)Rádi se nìco nového dozvíme. (vichni)

V úvodní hodinì projektu nás paníKuèerová  z Novohradské obèanskéspoleènosti  seznámila s projektem a trasou,po které  povede nae  stezka.  Také nám opøedstavila dalí koly, se kterými budemespolupracovat, a nakonec si navzájemvýsledky naí práce pøedvedeme.

Po prezentaci nám rozdala do skupinekmapy, do kterých jsme zakreslovalistanovitì, kterými budeme procházet (kola,Lunice, pìí pøechod, hotel Konsul a kostelsv. Aneky).

Také nám øekla, e práci na stezce anae pokroky zachytíme v nìkolikaèíslech èasopisu. Zvolili jsme formuzvlátních vydání naeho tradièníhokolního èasopisu Maskot.

Doufáme, e se Vám ná spoleènýèasopis líbí a pøeètete si i nae dalíèísla.

Výkový profil stezky

Trasa stezky

Nae stezka má pìt zastavení. Na prvnímstanoviti, u naí koly, se chceme vìnovathistorii naeho mìsta  a historickémuúzemí Vitorazska. Druhé stanovitì je

u øeky nedaleko ulice Komenského.U bøehù Lunice se zabývámevyhledáváním a rozpoznávánímrùzných rostlin a ivoèichù. Tentovýzkum pokraèuje a k tøetímustanoviti a to k hraniènímu pøechodudo Gmündu pro pìí a cyklisty.

Ètvrté stanovitì bude v blízkostihotelu Konsul, ale mnohem výstinìjíjméno je katanová alej. Tady je námìtem naí práce mìstská

zeleò a také historickésouvislosti osídlení naehomìsta. Alejí projdeme kolemMìstského úøadu ke kostelu sv.Aneky Èeské a do pøilehléhoparku.

U kostela budeme zpytovatdøeviny a stromy, a samozøejmìse dotkneme historie výstavby

kostela a jeho významupro èeské obyvateleVelenic v dobì pøed 2 .svìtovou válkou.

Námìtù pro nai prácimáme tedy více ne dost,snad stihneme vechnatémata zpracovat veformì, která bude vhodnáa pøijatelná i pro naemladí spoluáky, kterýmchceme v závìruvýsledky naí práceprezentovat a stezkou jeprovést.

Procházka

stezkou:Dne 1.10. 2010

jsme proli stezku.Cestou jsme sbírali rùznérostliny, plody aivoèichy. Na vodníivoèichy jsme pouívalisíky. Také jsme sbíralilisty, aludy, katany,netýkavku a poerkuklínìnku. Poznali jsmespoustu ivoèichùskokana, hnìdého,pakomára, jepici,chrostíka...a dalí.Nasbírané ivoèichy, listy,a plody jsme si vzali dokoly. Zbývá námnasbírané materiálymikroskopovat.

●  Vypravili jsme se ponaí  stezce  se  dvìmaodborníky na botaniku a pí.Kuèerovou.  Vechnyrostliny,  které  jsme  vidìli,jsme  mìli  náleitìokomentovány.Z vycházky jsme si odneslimnoho  zajímavýchpoznatkù,  které  se  nám  vpøírodopise  budourozhodnì hodit.

Støedem mìsta ÈeskéVelenice prochází nádhernápromenáda s katanovou alejí.Místo abyste li pranou ulicí,jdete parkem a nad hlavamivám zpívají ptáèci. Na podzimse v ní mohou dìti pøetrhnout v

boji o katany, které pakodevzdávají myslivcùm, kteøí jesypají hladovým zvíøátkùm v

lese.

Katany jsou pro nae mìsto taktypické, e se list jírovce dostal i do

znaku a vlajky mìsta.

U hotelu Konsul

List Jírovce

Znak mìstaÈ. Velenice

A JSME ZASE U. ØEKY...

Minulý pátekbyl straný.Museli jsme

lapat bahnem a ztoho jsem mìlamoje bílý boty

pinavý. Kdy jsmeli kolem øeky tìmikopøivami, tak jsem sepopálila a moje kámoka

uklouzla  a spadla.Natìstí ne do øeky. O kusdál jsme nali kolo a helmu.To snad není moný, jaklidi vyhazujou odpadky do

pøírody. Co se týkápøírodopisu, tak jsme tamnali netýkavku a tu

spoustu kopøiv. Kdy jsmekoneènì vylezli do

civilizace, tak to u bylodobrý. Dozvìdìli jsme se

jetì nìco o katanech a pakjsme li zpátky do koly.

Úryvek slohu Jaroslavy Kohoutkové

Nachází sezde mnoho

zajímavých rostlina ivoèíchù...

Vechno sipoøádnìzapíu...

Jé,já jsem jakovodník na

vrbì!

Co si takhlezaplavat sepstruhy?

øasa Síovka

V pondìlí 25. øíjna jsme se celá tøída nadvì hodiny vypravili s panem uèitelemafránkem a paní zástupkynína Mìstský úøad v È. Velenicích

HistorieZabloudíme historií,kde se Hitlerovi muis námi bijí.Z ucha si vyndejsluchátko, vdytolik zajímavostí sedozví zakrátko!Tøeba, eúzkokolejka mìlatady tra, e jeVitorazsko mýtus?Tak a!Teï u vak èti dál,kdo by se historiepøece bál!

Magdaléna Tonková

Pan  místostarosta  Kotrè  nás  nejprve  seznámils historií Èeských Velenic a území, na kterém se naemìsto nachází. Poté nám èetl zajímavosti z nejstaríkroniky  mìsta,  která  mapuje  historii  území  od12. století. Jak u vichni víme, jsou Èeské Velenicemìsto sice s krátkou, ale bohatou historií (eleznièníuzel,  dílny  OS,  úzkokolejka,  trolejbus,bombardování, elezná opona,  atp.). Pøi vyprávìnípana  uèitele  o  historii  celého  Vitorazska  jsme  simohli listovat a èíst v kronice. Ten, kdo jí psal, si s nídal mnoho práce,  jeliko  jí vytváøel celý rok. Tatopamìtní  kniha  mìsta  je  celá  psána  nádhernýmpísmem a doplòována  ilustracemi. Dozvìdìli  jsmese, jak se mìnily hranice, problém urèení , jestli byloVitorazsko èeským nebo nìmeckým územím, jelikose  místní  obyvatelstvo  prolínalo.  Bohuelpøevaovali  Nìmci,  kteøí  rychleji  kolonizovalibainaté  pralesy,  které  se  zde  nacházely.  A  protoexistují  èeské  názvy  mìst  a  vesnic  v  nynìjímrakouském Vitorazsku a naopak. Centrem Vitorazskabylo mìsto Weitra s hradem Vitoraz na kterém kdysidávno  vládl  kníe  Vitorad,  po  nìm  dostalo  celéúzemí název.

Osmáci v zasedací mistnostiMìstský úøad

Dne 26.11.20.10 jsme s naimi pedagogy Kamilou Jandovou a  Stanislavem afránkemjeli vlakem do Tøebonì, abychom se dozvìdìli,co na Tøeboòsku ije a také blií informace ohistorii mìsta Èeské Velenice.

Ve jsme odstartovali na nádraí, kde jsmese seli v 6°° hod.

V Tøeboni jsme se vydali do jedné ze Z,kde jsme pøeèkali 45min. v tìlocviènì.Jakmile jsme do tìlocvièny vstoupili, celá tøídazaèala lézt na ebøiny a plhat po provazech.Prostì orangutaniPaní uèitelka Jandová si tutoèinnost také vyzkouela.

Koneènì ubìhlo tøi ètvrtì hodiny a my jsmese odebrali do Státního oblastního archivu (SOA) v Tøeboni. Tam nás pøivítala paníarchiváøka a øekla nám nìco o jejich práci a poslání.

Poté jsme byli rozdìleni na dvì skupiny.Jedna zùstala v badatelnì. Byla rozdìlena nadalích 5 skupin a kadá z nich dostala jeden roèník Jihoèeského obzoru (noviny) z let19231938 , kde bádala po informacích o Èeských Velenicích.  Po této fázi návtìvyarchivu nás provedla paní archiváøka depozitáøem, kde jsou uloeny matriky, pozemkovéknihy, ,které èekají na restaurování, nebo jsou ji zrestaurovány.

Co je to archiv ?Je to instituce peèující o písemnosti. Stará se a uchovává mapy, plány, biografie,gramofonové desky, matriky, pozemkové knihy... Neustále sleduje vechny podniky ainstituce. V souèasnosti také pøevádí uchovaná díla do digitální podoby.

Jak se peèuje o písemnosti ?V místnostech musí být urèitá vlhkost a teplota. Kdy jsou písemnosti v nedobrém azuboeném stavu, èekají na svou restauraci. To znamená, e èekají na svou opravu.

Co je to badatelna ?Je to místnost, kde máte monost pátrat po jakékoli (pokud se v tomto archivu nacházejí)písemné informaci. Dnes èasto hledajígenealogové informace o svých pøedcích.

Co je to matrika ?Matrika je kniha, která zaznamenává narození,sòatek, úmrtí kadého èlovìka.Nejstarí matrika v Tøeboòském archivu jez r.1589. V digitálním archivu SOA v Tøebonijsou matriky zhruba do roku 1930.930.

V pátek 26.11.2010 jsme sevydali vlakem na exkurzi doStátního oblastního archivu vTøeboni. Byli jsme rozdìleni nadvì poloviny. Jedna zùstala varchívu a vyhlédávala o È.Velenicích rùzné zajímavézmínky. Ta druhá la s paní

uèitelkou Jandovou na pøednákuCHKO Tøeboòsko. Poté jsme sevymìnili. V archívu jsme se

dostali na místa, kam se jen takobyèejný smrtelník nedostane,jeliko  jak nám bylo sdìlenoarchív není ádné museum.

Archiv instituce peèující o písemnosti uschovává mapy, plány, fotografie, gramofonové desky atd neustále archivuje materiály podnikù, institucí.

Badatelna  pátrání po písemných informacích.Matriky narození, sòatek, úmrtí (zápisy).Restaurátor musí respektovat postup, jakým bylo dílo udìláno.Pozemkové knihymajetky, kupní smlouvy, dávky, domy (zápis)Inventáø prùvodce v kartonech.

 Místo bílých bot hnìdé a smradlavé. To je èastý výsledek z cest po stezce.

 Neposluný ák, který z prapodivného dùvodu udìlal paní uèitelce parohy jako jelenovi..jetì e existuje program na úpravu fotek.

 Nìkteré dámy plakaly nad svým pinavým a znièeným obleèením a pánové se smáli

 Lubo jako astný nálezce helmy. Vyndal ji z øeky s nasazením vlastní obuvi.

 Nákupní koík z obchodu nalezený v øece. I to je jeden z pokladù, které jsme objevili.

 Martin zùstal jako pøikovaný, kdy vidìl figurínu v bahenní koupeli v galerii na zámku.

 Michal nael v øece dokonce kolo.

 Semínka netýkavky létající po ácích.

 Vlasy plné bodlákù.

 Místní vodník  na stromì.

 Mía  nechtìnì v øece.

Aneb co se nám také stalo,co jsme objevili, jaké mámepocity...

Marek Zimmel

Martin Øepa

David Tyemnyák

Martin Mráz

Mgr. Pavel Cehák

V èasopise MASKOT, speciální vydáníVNS byly pouity práce ákù osmé

tøídy.

Informace o nás a naíkole se dozvíte na

internetových stránkáchZ

www.zsvelenice.cz

Informace  byly èerpány vtøeboòském archivu,

Èeskovelenickém zpravodaji, kronicemìsta Èeské Velenice a samozøejmì

také na internetu.