M A S TA B A V E Z Í R A P TA H Š E P S E S E A J E J Í A R C H I T E K T U R A

Ja romí r K re j č í

Jednou z nejd˘leûitÏjöÌch starovÏk˝ch pam·tek prozkouman˝ch archeo-logickou expedicÌ Univerzity Karlovy v Ab˙sÌru je bezesporu rozlehl·Ptahöepsesova hrobka typu mastaba.1 »·st Ptahöepsesovy mastaby bylaprozkoum·na v r. 1893 v˝znamn˝m francouzsk˝m archeologemJacquesem de Morganem (obr. 1)2, kter˝ ji i kv˘li tomu öpatnÏ interpre-toval jako skupinu nÏkolika hrobek. Na de Morganovu pr·ci pak v letech1960ñ1974 nav·zaly archeologickÈ pr·ce provedenÈ expedicÌ tehdejöÌho»eskoslovenskÈho egyptologickÈho ˙stavu FF UK, vedenÈ ZbyÚkemé·bou.

3

Ptahöepsesova mastaba je souË·stÌ poh¯ebiötÏ hodnost·¯˘ ûijÌcÌch ve 2. polovinÏ 5. dynastie a byla s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ postavenabÏhem vl·dy panovnÌka Niuserrea (kolem r. 2440 p¯. Kr.)4. Na rozdÌl odË·sti nekr·lovsk˝ch poh¯ebiöù StarÈ ¯Ìöe (28. ñ 22. stoletÌ p¯. Kr.) v Dahö˙ru (poh¯ebiötÏ ÑDahschur-Mitteì) a v GÌze (ÑWesternì a ÑEastern

112266

Obr. 1. Celkov˝ pl·n Ptahöepsesovy mastaby(podle V. Fialy)

Mastaba Fieldì) se na tomto ab˙sÌrskÈm poh¯ebiöti patrnÏ nevytvo¯ilopravidelnÈ uspo¯·d·nÌ hrobek. V˝sypky archeologick˝ch v˝zkum˘ expe-dice NÏmeckÈ orient·lnÌ spoleËnosti v Ab˙sÌru vedenÈ LudwigemBorchardtem bohuûel zast¯ely p˘vodnÌ stav, a tak je paradoxnÏ dnes je-din˝m vodÌtkem pro studium dalöÌch staveb na tÈto ploöe a jejich rozlo-ûenÌ na poh¯ebiöti pl·n5 po¯Ìzen˝ v roce 1903/4 pr·vÏ touto expedicÌ. NanÏm vidÌme, ûe pouze nejz·padnÏjöÌ skupina hrobek ñ zahrnujÌcÌVeserkafanchovu a Dûadûaemanchovu a takÈ ÑBezejmennouì mastabu ñ je uspo¯·d·na v ¯adÏ, podÈl z·padnÌ ohradnÌ zdi Niuserreova pyrami-dovÈho komplexu (foto 1). Toto uspo¯·d·nÌ bylo poruöeno nejstaröÌ sta-vebnÌ f·zÌ Ptahöepsesovy mastaby. V Ñt¯etÌ ¯adÏì je umÌstÏna Mastabaprincezen a ve ËtvrtÈ tzv. Ñpyramida Lepsius Ë. 29ì, s nejvÏtöÌ pravdÏpo-dobnostÌ mastaba z doby StarÈ ¯Ìöe.6 Na ploöe ab˙sÌrskÈ pyramidovÈnekropole je v tomto ohledu jedinou vyjÌmkou skupina hrobek na jich odhrobovÈho komplexu panovnÌka Neferefrea.7

Ptahöepsesova mastaba je jednou z nejvÏtöÌch a jistÏ nejsloûitÏjistrukturovanou nekr·lovskou hrobkou datovanou do obdobÌ StarÈ ¯Ìöea jako takov· m· v˝luËnÈ postavenÌ mezi nekr·lovsk˝mi hrobkami svÈdoby. Mastabu m˘ûeme za¯adit do skupiny velk˝ch hrobek vysocepostaven˝ch ˙¯ednÌk˘ 5. a 6. dynastie, kterÈ ve svÈ hmotÏ obsahujÌ velkÈmnoûstvÌ prostor˘, mezi nimi na tomto mÌstÏ jmenujme nap¯. Cejovu,Senedûemjebovu, Mererukovu a Kagemniho hrobku. Tyto hrobky senach·zejÌ na poh¯ebiötÌch souvisejÌcÌch s kr·lovskou rezidencÌ, tj.v Sakk·¯e, GÌze nebo v Ab˙sÌru. KromÏ sloûitÈho p˘dorysu se vyznaËujÌi bohatou reliÈfnÌ v˝zdobou. Bohuûel, v p¯ÌpadÏ Ptahöepsesovy mastabyje reliÈfnÌ a socha¯sk· v˝zdoba, ale takÈ architektura, v pomÏrnÏ velkÈm̯e zniËena. Tento fakt ztÏûuje vysvÏtlenÌ funkce nÏkter˝ch prostor˘ a takÈ rekonstrukci p˘vodnÌ podoby hrobky.

1. Ma j i te l h robky

V˝jimeËn· pozice Ptahöepsesovy8 mastaby m· jistÏ sv˘j z·kladv osobÏ majitele. Ten, jak se zd·, dos·hl bÏhem svÈho ûivota nejvyö-öÌch funkcÌ a postavenÌ, jak˝ch mohl jako osoba nekr·lovskÈho p˘vo-du v˘bec dos·hnout. Stal se, kromÏ mnoha jin˝ch funkcÌ, vezÌrem, tj.nejd˘leûitÏjöÌm ˙¯ednÌkem v zemi. Zd· se velmi pravdÏpodobnÈ, ûePtahöepses cel˝ sv˘j ûivot proûil za panov·nÌ kr·le Niuserrea. Moûn·,ûe pr·vÏ kv˘li tomu, ûe dos·hl tak vysok˝ch ˙¯ednick˝ch post˘a i titulu vezÌra, se mohl st·t manûelem panovnÌkovy dcery, princeznyChamerernebtej. M˘ûeme v tom avöak vidÏt i v˝raz panovnÌkovavdÏku za Ptahöepsesovu pomoc v (hypotetickÈ) problematickÈ situacibÏhem jeho vl·dy. S faktem, ûe se Ptahöepses stal kr·lov˝m zetÏm,patrnÏ souviselo i zÌsk·nÌ velmi v˝znamnÈho titulu ÑvlastnÌ synkr·l˘vì. KromÏ Ptahöepsesov˝ch titul˘ a faktu, ûe byl panovnÌkov˝mzetÏm, nezn·me o jeho ûivotÏ mnoho podrobnostÌ. Na fragmentechjeho ûivotopisu zapsanÈho na reliÈfech zdobÌcÌch mastabu se dochova-

112277

M A S T A B A V E Z Í R A P T A H Š E P S E S E A J E J Í A R C H I T E K T U R A

ly nevelkÈ pas·ûe ze standardnÌho ñ tzv. Ñide·lnÌhoì ñ ûivotopisu.Jeden z fragment˘ se takÈ t˝k· stavby Ptahöepsesovy hrobky, nem·vöak vÏtöÌ v˝povÏdnÌ hodnotu.9

2. Umís těn í h robky

PomÏrnÏ problematickÈ je jiû vysvÏtlenÌ, proË byla tato hrobka postavenana svÈm mÌstÏ, tj. proË byla tzv. ÑPoË·teËnÌ mastabaì, tj. nejstaröÌ sta-vebnÌ f·ze Ptahöepsesovy hrobky, postavena tak daleko od sousednÌ mas-taby Dûadûaemanchovy (25 m severnÏ a 2,15 m v˝chodnÏ od severov˝-chodnÌho rohu tÈto mastaby ñ viz foto 1). OstatnÌ hrobky byly p¯itom p¯i-stavov·ny jedna k druhÈ, nebo vzd·lenost mezi nimi nep¯ekraËovala 5 m.Zd· se, ûe nejpravdÏpodobnÏjöÌm vysvÏtlenÌm je existence pomÏrnÏ hlu-bokÈ terÈnnÌ vlny, na jejÌmû dnÏ byla PoË·teËnÌ mastaba postavena.⁄roveÚ paty zdiva Ptahöepsesovy mastaby totiû leûÌ p¯ibliûnÏ 5 m pod˙rovnÌ severov˝chodnÌho rohu Dûadûaemanchovy mastaby. Tato terÈnnÌvlna je patrn· i dnes, jejÌ ˙boËÌ je vöak nynÌ, bohuûel, pokryto vrstvamiv·tÈho pÌsku, kterÈ p˘vodnÌ situaci zakr˝vajÌ. Je zcela jistÈ, ûe bezpro-st¯ednÌ okolÌ stavby bylo bÏhem historickÈho v˝voje v˝znamnÏ p¯emÏ-nÏno. M˘ûeme p¯edpokl·dat, ûe svah tÈto terÈnnÌ vlny mÏl jin˝ pr˘bÏh,tj. ûe byla p¯i pozdÏjöÌch stavebnÌch rozö̯enÌch Ptahöepsesovy mastabypozmÏnÏna a jejÌ okraje byly ukop·ny. Jako hypotetickou m˘ûeme ozna-Ëit moûnost, ûe mezi PoË·teËnÌ mastabou a ostatnÌmi hrobkami na poh¯e-biöti st·ly staröÌ stavby, kterÈ zap¯ÌËinily posunutÌ stavby. K tomutoproblÈmu bohuûel nem·me û·dn· archeologick· data.

3. Počá tečn í mas taba – p rvn í s tavebn í fáze mas taby (v iz ob r . 2)

StavebnÌ v˝voj Ptahöepsesovy mastaby probÏhl nejmÈnÏ bÏhem t¯Ì, alespÌöe Ëty¯ stavebnÌch f·zÌ. Na poË·tku byla mastaba postavena na p˘do-rysu, kter˝ byl podobn˝ p˘dorysu sousednÌ Dûadûaemanchovy mastaby:vnit¯nÌ prostory hrobky se skl·daly z p¯edsÌnÏ (snad mÌstnosti pro sochumajitele hrobky), dvou kaplÌ, serdabu (viz pozn. Ë. 18) a schodiötÏ vedou-cÌho na st¯eönÌ terasu mastaby. SouË·stÌ tohoto pl·nu byla samoz¯ejmÏi podzemnÌ poh¯ebnÌ komora a p¯Ìstupov· chodba k nÌ.

KromÏ nÏkter˝ch odliönostÌ ve svÈm p˘dorysu se PoË·teËnÌ mastabaliöÌ i sv˝mi rozmÏry, jiû v tomto poË·teËnÌm tvaru plocha mastaby p¯e-sahuje plochu vöech dosud prozkouman˝ch hrobek na poh¯ebiöti.10

3. 1 . Poh řebn í komora (ob r . 1 , p ros to r č . 29 – 31, fo to 3)

Poh¯ebnÌ komora, mÌsto, kde byly uloûeny ostatky majitele hrobky a jehomanûelky, vykazuje specifickÈ prvky, kterÈ patrnÏ souvisejÌ se zvl·ötnÌmv˝vojem mastaby. Zd· se, ûe majitel hrobky, Ptahöepses, se jako nositeltitulu Ñp¯edstaven˝ vöech kr·lovsk˝ch pracÌì11 pouËil ze zp˘sobu stavbykr·lovsk˝ch pyramid a nechal postavit podzemnÌ Ë·st mastaby obdob-n˝m zp˘sobem, tj. jejÌ vestavbou do otev¯enÈho stavebnÌho p¯Ìkopu,kolem nÏhoû z·roveÚ rostlo j·drovÈ zdivo vlastnÌ hrobky. Zd· se, ûe sta-

112288

M A S T A B A V E Z Í R A P T A H Š E P S E S E A J E J Í A R C H I T E K T U R A

vebnÌ j·ma byla v tomto okamûiku p¯Ìstupn· od severu a severov˝chodu(z tohoto smÏru takÈ na dno p¯Ìkopu vedl p¯Ìkop pro stavbu p¯ÌstupovÈchodby); hrub· stavba superstruktury mastaby byla otev¯enak severov˝chodu, v˝chodu a jihov˝chodu. Na dnÏ stavebnÌho p¯Ìkopubylo nutnÈ nejprve vymϯit boËnÌ stÏny poh¯ebnÌ komory. S tÌm vöaksouvisÌ dalöÌ problÈm: proË byla do p˘dorysu poh¯ebnÌ komory zakompo-nov·na, p¯ibliûnÏ v jejÌ v˝chodo-z·padnÌ ose, hlubok· nika? Pr·vÏ kv˘linÌ dosahovala ö̯ka komory 4,59 m, kterou nebylo moûnÈ zastropit protu dobu obvykl˝mi prost¯edky. ÿeöenÌm bylo pouûitÌ neobvyklÈho prvkuv nekr·lovskÈ poh¯ebnÌ architektu¯e ñ sedlovÈho stropu (ploch˝ stropo takovÈto ö̯ce a bez existence podpÏrnÈho pil̯e, jak˝ vidÌme nap¯.v p¯ÌpadÏ Mastaby Ptahöepsese II. Juniora12 a nÏkter˝ch dalöÌch ab˙sÌr-sk˝ch hrobek tÈto doby, nebyl patrnÏ v˘bec technologicky moûn˝).Z uvedenÈho tedy vypl˝v·, ûe sedlov˝ strop byl souË·stÌ projektu jiû odsamotnÈho zaË·tku. ZajÌmavÈ je p¯itom to, ûe (a to nejenom na tomtomÌstÏ) byl pro zastropenÌ pouûit materi·l p˘vodnÏ urËen˝ pro stavbupyramidovÈho komplexu panovnÌka Niuserrea. VÌme p¯itom, ûe sedlov˝strop poh¯ebnÌ komory byl vyhrazen pouze pyramid·m kr·l˘ (vyjÌmeËnÏi kr·loven). KromÏ svÈho technologickÈho aspektu, pouûitÌ sedlovÈhostropu odkazuje na Ptahöepsesovo vysokÈ postavenÌ uû v dobÏ stavbyPoË·teËnÌ mastaby.

PouûitÌ sedlovÈho stropu v nekr·lovsk˝ch hrobk·ch StarÈ ¯Ìöe zn·mei z Dahö˙ru (Iineferova hrobka) nebo MÈd˙mu (ÑFar WesternCemeteryì), zde vöak jde o menöÌ prostory a takÈ se zd·, ûe zde mÏlopouûitÌ sedlovÈho stropu vyloûenÏ technologickÈ d˘vody.

DalöÌm zajÌmav˝m faktem spojen˝m s Ptahöepsesovou poh¯ebnÌkomorou bylo umÌstÏnÌ dvou sarkof·g˘ z ËervenÈ ûuly do poh¯ebnÌkomory13. Jiû pouûit˝ materi·l ñ ûula, na jehoû pouûitÌ mÏl panovnÌkmonopol a jehoû pouûitÌ u osob nekr·lovskÈho bylo v˝razem kr·lovy p¯Ìz-nÏ, poukazuje na zvl·ötnÌ pozici majitele hrobky. Stejn˝ fakt je t¯ebakonstatovat i v souvislosti s rozmÏry sarkof·g˘, p¯edevöÌm pak vÏtöÌho

112299

M A S T A B A V E Z Í R A P T A H Š E P S E S E A J E J Í A R C H I T E K T U R A

Obr. 2 Schematick˝pl·n PoË·teËnÌ mastaby(podle P. J·nosiho)

sarkof·gu urËenÈho pro majitele hrobky. DalöÌ, menöÌ, sarkof·g mohlpat¯it manûelce majitele hrobky14. Zd· se vöak, ûe v p˘vodnÌm pl·nu ses uloûenÌm druhÈho sarkof·gu nepoËÌtalo a ûe sarkof·g byl do poh¯ebnÌkomory spuötÏn aû po vymϯenÌ jejÌho p˘dorysu.

S tÌmto faktem byla d¯Ìve spojov·na jasnÏ patrn· stavebnÌ sp·ra,kter· mÏla naznaËovat pr˘bÏh hranice zdiva, kterÈ z˘stalo st·t, kdyûbyla odstranÏna Ë·st zdiva superstruktury mastaby, aby do poh¯ebnÌkomory mohl b˝t spuötÏn druh˝ sarkof·g.15 Zd· se vöak, ûe tato sp·raspÌöe dokumentuje okamûik, kdy stavba nadzemnÌho zdiva mastabybyla zastavena kv˘li transportu a usazenÌ megalitick˝ch blok˘ stropupoh¯ebnÌ komory a p¯edevöÌm stÏn niky pro kanopy spojenÈ s poh¯ebnÌkomorou. Bloky, z nichû nÏkterÈ tvo¯ily tÈmϯ celou stÏnu niky, v·ûilyaû 10 tun! Pro manipulaci s tak rozmÏrn˝mi bloky, se stropnÌmi blokypoh¯ebnÌ komory a moûn· i sarkof·gy, byl jistÏ zapot¯ebÌ velk˝ prostor,kter˝ byl p¯eruöenÌm stavby vytvo¯en. M˘ûeme p¯edpokl·dat, ûev tomto okamûiku byla hrub· stavba Ptahöepsesovy mastaby Ñotev¯enaìk v˝chodu, p¯edevöÌm k jihov˝chodu. Odtud pak takÈ byl transportov·nstavebnÌ materi·l (a takÈ sarkof·g/y). Zd· se tak, ûe menöÌ sarkof·g byldo prostoru poh¯ebnÌ komory spuötÏn jeötÏ p¯ed konstrukcÌ stropukomory. Teprve potÈ byl postaven strop poh¯ebnÌ komory a dostavÏnov˝plÚovÈ zdivo v prostoru nad poh¯ebnÌ komorou. Zdivo, kterÈ bylo kesp·¯e p¯ipojeno, m· odliön˝ charakter: na rozdÌl od j·drovÈho zdivaz·padnÌ Ë·sti ho tvo¯Ì pomÏrnÏ pravidelnÏ opracovanÈ, menöÌ blokymÌstnÌho v·pence.

Poh¯ebnÌ komora byla, stejnÏ jako cel· hrobka, jistÏ mnohokr·tevykradena a byla rozs·hle poniËena. Z poh¯ebnÌ v˝bavy se dochovalypouze nevelkÈ zbytky. Vzhledem k tomu, ûe prostor poh¯ebnÌ komory bylv pozdÏjöÌch obdobÌch vyuûit jako sekund·rnÌ h¯bitov, nebylo moûnÈkostrovÈ poz˘statky nalezenÈ bÏhem v˝zkumu komory p¯i¯adit majitelihrobky, jeho manûelce nebo dalöÌm p¯ÌsluönÌk˘m rodiny.

3. 2 . Os ta tn í p ros to ry Počá tečn í mas taby (ob r . 1 , p ros to r č . 21 -28, ob r . 2)

Vchod do PoË·teËnÌ mastaby se nach·zel p¯ibliûnÏ uprost¯ed jejÌhov˝chodnÌho pr˘ËelÌ. Na nÏj navazovala mÌstnost, do kterÈ P. J·nosiumÌsùuje sochu majitele16. Z tÈto p¯edsÌnÏ vedl k jihu vchod do dalöÌ,v˝chodo-z·padnÏ orientovanÈ prostory, patrnÏ se skladiötnÌ funkcÌ. Tatoprostora ˙stila do schodiötÏ na st¯eönÌ terasu, kterÈ je dalöÌm v˝jimeË-n˝m prvkem, kter˝ se nach·zÌ v prostoru PoË·teËnÌ mastaby. SchodiötÏse v p˘dorysu mastaby nach·zÌ na stejnÈm mÌstÏ jako serdabv DûadûaemanchovÏ mastabÏ. Zd· se, ûe st¯eönÌ terasa mÏla v kultuPtahöepsesovy mastaby velk˝ v˝znam, proto musel serdab ustoupitpr·vÏ schodiöti. Je tak moûnÈ vysvÏtlit neobvyklou polohu serdabu (vizd·le) v PtahöepsesovÏ mastabÏ? SchodiötÏ mÏlo minim·lnÏ t¯i ramena,bohuûel, stejnÏ jako tomu je v celÈ mastabÏ, nem˘ûeme jeho pr˘bÏh plnÏrekonstruovat kv˘li öpatnÈmu stavu dochov·nÌ zdiva.

113300

M A S T A B A V E Z Í R A P T A H Š E P S E S E A J E J Í A R C H I T E K T U R A

Na sever se ze vstupnÌ mÌstnosti vch·zelo do hlavnÌ obÏtnÌ kaple leûÌ-cÌ v ose poh¯ebnÌ komory. Z p˘vodnÌho vybavenÌ: neprav˝ch dve¯Ì, obÏt-nÌho olt·¯e a reliÈfnÌ v˝zdoby se nic nedochovalo, jako tomu je v celÈPoË·teËnÌ mastabÏ. ObÏtnÌ kaple byla, jako v ostatnÌch hrobk·ch a pyra-midov˝ch komplexech, nejd˘leûitÏjöÌ mÌstnostÌ celÈ hrobky. ProbÌhal zdeobÏtnÌ kult, kter˝ umoûÚoval dalöÌ ûivot duöe zesnulÈho na onom svÏtÏ.

Do poh¯ebnÌ komory bylo moûnÈ vstoupit sestupnou chodbou, jejÌû˙stÌ bylo umÌstÏno v podlaze podlouhlÈho, severo-jiûnÏ orientovanÈhoprostoru, leûÌcÌho na sever od kaple (viz obr. 2). Z·padnÌ stÏna tohotoprostoru byla zdobena v˝zdobn˝m motivem typu Prunkscheintor17. Zatouto stÏnou se nach·zÌ dalöÌ, severo-jiûnÏ orientovan˝ obdÈln˝ pro-stor, jehoû podlaha se nach·zÌ o 1,28 m v˝öe neû je podlaha chodby nav˝chod od nÏj. Tento prostor m˘ûeme povaûovat za serdab18, ËemuûnasvÏdËuje p¯edevöÌm sev¯enost prostoru a nekvalitnÌ k·men pouûit˝pro obloûenÌ jeho vnit¯nÌch stÏn. Bohuûel, ve zdivu mezi Ñserdabemì a chodbou na v˝chod od nÏj, nenÌ moûnÈ najÌt jakoukoliv stopu po ötÏr-binÏ, jeû by, na z·kladÏ standardnÌch analogiÌ, mÏla Ñserdabì spojovats touto chodbou.

Chodba ˙stÌ v dalöÌ, menöÌ obÏtnÌ kapli, nach·zejÌcÌ se v severnÌ Ë·stiPoË·teËnÌ mastaby. V nÌ se dochovala pouze Ë·st kamennÈho podia s nÏkolika stupni p˘vodnÏ stojÌcÌho p¯ed neprav˝mi dve¯mi. Tato kaplepatrnÏ slouûila z·duönÌmu kultu Ptahöepsesovy manûelky, princeznÏChamerernebtej.

Zd· se, ûe obloûenÌ PoË·teËnÌ mastaby bylo v dobÏ, kdy bylo rozhod-nuto o rozö̯enÌ hrobky, alespoÚ z vÏtöÌ Ë·sti, dokonËeno. Dochovalo sep¯edevöÌm v severnÌ Ë·sti jejÌho v˝chodnÌho pr˘ËelÌ, tj. v mÌstech, kde sena nÏj p¯Ìmo napojuje zdivo druhÈ stavebnÌ f·ze. Zd· se, ûe se jednotlivÈbloky obloûenÌ 1. f·ze mastaby dochovaly i v jejÌm severoz·padnÌm rohua v jiûnÌm pr˘ËelÌ.

4. D ruhá s tavebn í fáze (ob r . 1 , p ros to r č . 3 - 10)

Druh· stavebnÌ f·ze p¯edstavuje velmi d˘leûitou etapu ve v˝vojiPtahöepsesovy mastaby, protoûe se zd·, ûe pr·vÏ v tÈto dobÏ uzr·la myö-lenka na vytvo¯enÌ Ñkopieì kr·lovskÈho z·duönÌho chr·mu urËenÈ provystavenÌ soch a s nimi spojenÈ ritu·ly.

HlavnÌm prvkem tÈto stavebnÌ f·ze bylo postavenÌ p¯Ìstavby k sever-nÌ Ë·sti v˝chodnÌho pr˘ËelÌ mastaby (viz obr. 1). P¯Ìstavek patrnÏ z·ro-veÚ tvo¯il i nov˝, monument·lnÌ vchod (pozdÏji naz˝van˝ Ñstar˝ portikì)do celÈ mastaby. Vstup, jehoû strop podpÌraly dva öestistvolÈ lotosovÈsloupy19, vedl do kaple se t¯emi nikami, z nÌû se na sever vstupovalo doskupiny skladiötnÌch prostor, k jihu patrnÏ do otev¯enÈho dvora, tvo-¯ÌcÌho komunikaci mezi p¯Ìstavbou druhÈ stavebnÌ f·ze a vstupem doobjektu PoË·teËnÌ mastaby. Na z·kladÏ znalosti obvykl˝ch z·konitostÌm˘ûeme p¯edpokl·dat, ûe snahou bylo tento otev¯en˝ prostor nepone-ch·vat p¯Ìstupn˝ z okolÌ mastaby, a proto byl obestavÏn ohradnÌ zdÌ.

113311

M A S T A B A V E Z Í R A P T A H Š E P S E S E A J E J Í A R C H I T E K T U R A

Bohuûel, jakÈkoliv stopy po takovÈto zdi nebyly ani bÏhem n·slednÈhopr˘zkumu (2000) v p¯edpokl·danÈm pr˘bÏhu takovÈto hypotetickÈohradnÌ zdi nalezeny. Vzhledem k tomu, ûe se zd·, ûe druh· stavebnÌf·ze mastaby nebyla dokonËena, je ot·zkou, zda tato zeÔ v˘bec byladokonËena. DalöÌ problÈm p¯edstavuje rekonstrukce podoby vstupu dokaple se t¯emi nikami od jihu: na de MorganovÏ pl·nu, dokumentujÌcÌmjeho v˝zkum, jsou zn·zornÏny dva pil̯e. P¯i pozdÏjöÌch pr˘zkumechprostoru niky (60. a 90. lÈta 20. stol.), v jejÌû ose se tento pr˘chod nach·-zÌ, se nepoda¯ilo jakÈkoliv stopy po takov˝chto pil̯Ìch nalÈzt. Vzhledemk utv·¯enÌ celÈho prostoru vchodu je vöak velmi pravdÏpodobnÈ, ûe stropvstupu musel b˝t podepÌr·n pr·vÏ takovouto dvojicÌ pil̯˘, pop¯ÌpadÏsloup˘ (vzhledem k situaci ve vchodu do mastaby, öestistvol˝ch lotoso-v˝ch sloup˘?).

Nejd˘leûitÏjöÌ Ë·stÌ tÈto stavebnÌ f·ze pak byla kaple se t¯emi nikami(viz foto 4) p¯Ìstupn˝mi mal˝mi schodiöti. Niky, ve kter˝ch byly umÌstÏ-ny sochy (snad v·zanÈ sochy?), uzavÌraly d¯evÏnÈ dvouk¯ÌdlÈ dve¯e, jakdokazujÌ jamky pro Ëepy dve¯Ì u stÏn nik. Neobvykle rozs·hle zachova-n˝ soubor soch, resp. jejich fragment˘20, nalezen˝ bÏhem v˝zkumumastaby (viz foto 5) dokl·d· (kromÏ jinÈho) i pevnÈ spojenÌ socha¯skÈv˝zdoby a architektury. To m˘ûeme doloûit ve ÑstarÈmì portiku, kde jsouv p¯ÌpadÏ z·padnÌ stÏny vynech·na v reliÈfnÌ v˝zdobÏ mÌsta, kter·korespondujÌ s pozdÏjöÌm umÌstÏnÌm dvou soch v nadûivotnÌ velikosti.

Je velmi pravdÏpodobnÈ, ûe k rozhodnutÌ o dalöÌ p¯estavbÏ mastabya jejÌm podstatnÈm rozö̯enÌ doölo jeötÏ p¯ed dokonËenÌm pracÌ na druhÈstavebnÌ f·zi. Zd· se nap¯Ìklad, ûe reliÈfnÌ v˝zdoba nov˝ch vnit¯nÌch pro-stor˘ nebyla dokonËena. Neexistuje totiû jasn˝ p¯edÏl mezi reliÈfnÌv˝zdobou spojitelnou s 2. a 3. stavebnÌ f·zÌ: reliÈfnÌ v˝zdoba by pak spÌöespadala do obdobÌ 3. stavebnÌ f·ze mastaby.

5. T ře t í s tavebn í fáze (ob r . 2 , p ros to r č .1 , 3 , 11 -20, 32 -40)

Tato stavebnÌ f·ze Ptahöepsesovu mastabu vyrovnala samotn˝m kr·-lovsk˝m z·duönÌm chr·m˘m21: k p˘dorysu o tvaru pÌsmene ÑLì p¯idalarozs·hlou p¯Ìstavbu. Mastaba tak zÌskala standardnÌ obdÈlnÌkovit˝p˘dorys a takÈ rozmÏry 42,24 x 56,24 m (2375,60 m2). Je velmi pravdÏ-podobnÈ, ûe tuto p¯estavbu je moûnÈ spojovat s Ptahöepsesov˝m ziskemnejvyööÌch titul˘ a epitet, mezi nimi p¯edevöÌm titulu sA ncwt ñÑsyn kr·-l˘vì, resp. sA ncwt n Xt.f ñÑvlastnÌ syn kr·l˘vì.22

Hrobka bÏhem tÈto stavebnÌ f·ze dostala monument·lnÌ vchod, jenûtvo¯il portik s dvojicÌ osmistvol˝ch lotosov˝ch sloup˘, nejstaröÌch doloûe-n˝ch v historii egyptskÈ architektury (viz foto 6).23 P˘vodnÌ vstup (proto jenynÌ naz˝v·n Ñstar˝ portikì) do objektu hrobky byl tak pozmÏnÏn na uza-v¯enou sloupovou mÌstnost. V souvislosti s vybudov·nÌm novÈho vstupuvyvstala z proporËnÌho hlediska nutnost rozö̯it mastabu na sever.

HlavnÌ zmÏny vöak nastaly na jih od p¯Ìstavby 2. stavebnÌ f·ze. Zdevznikl rozlehl˝ otev¯en˝ pil̯ov˝ dv˘r, kter˝ tvo¯il hlavnÌ komunikaËnÌ

113322

M A S T A B A V E Z Í R A P T A H Š E P S E S E A J E J Í A R C H I T E K T U R A

prostor celÈ mastaby. Prostor mezi vchodem do kaple se t¯emi nikamia pil̯ov˝m dvorem byl bohuûel tÈmϯ zniËen pozdÏjöÌmi z·sahy, proto jerekonstrukce jeho p˘vodnÌ podoby pomÏrnÏ sloûit·. Ve zdivu je vöakpatrn· minim·lnÏ jedna v˝chodo-z·padnÏ orientovan· mÌstnost, kter·vyuûÌvala jiû postavenÈho zdiva druhÈ stavebnÌ f·ze. Na ni od z·padunavazovala dalöÌ mÌstnost, do nÌû byl patrnÏ zaËlenÏn i p˘vodnÌ vstup dokaple se t¯emi nikami. V jiûnÌ stÏnÏ tÈto mÌstnosti pomÏrnÏ nepravidel-nÈho p˘dorysu pak m˘ûeme rekonstruovat vlastnÌ vchod do pil̯ovÈhodvora, ˙stÌcÌ mezi dvojici pil̯e severnÌ ¯ady pil̯˘ umÌstÏn˝ch v severo-z·padnÌm rohu dvora.

V jihov˝chodnÌm rohu rozö̯enÈ mastaby se nach·zela skupina Ëty¯sklad˘ spojen˝ch chodbou. Do nÌ se vstupovalo pomÏrnÏ velkou mÌst-nostÌ, orientovanou v severo-jiûnÌm smÏru, kter· podle P. J·nosi slouûi-la k vystavenÌ sochy (zesnulÈho majitele hrobky?). Tato mÌstnost leûÌv severo-jiûnÌ ose otev¯enÈho dvora a je s nÌm spojena i pomocÌ reliÈfnÌchzobrazenÌ majitele hrobky na pil̯Ìch dvora (viz foto 7ñ8), kterÈ svou orientacÌ velmi pravdÏpodobnÏ naznaËujÌ cestu zesnulÈho z tÈto kaplesmÏrem k severov˝chodnÌmu rohu dvora, tj. ke vchodu do kaple se t¯eminikami a z·roveÚ ke vchodu do PoË·teËnÌ mastaby, tj. k hlavnÌ obÏtnÌkapli celÈ mastaby. Tato Ñcestaì jistÏ mÏla, vzhledem k rostoucÌ d˘leûi-tosti role otev¯en˝ch dvor˘ hrobek 4. a 5. dynastie24, velk˝ v˝-znam.

Z pil̯ovÈho dvora vedl vchod i do jihoz·padnÌ skupiny sklad˘, projejichû stavbu byl vyuûit prostor na jih od PoË·teËnÌ mastaby. Tento pro-stor je velmi poniËen pozdÏjöÌmi z·sahy, p¯esto lze rekonstruovat öestsklad˘ (s jihov˝chodnÌmi sklady tedy dohromady deset) a spojovacÌchodbu. JejÌ severnÌ stÏnu p¯itom tvo¯ilo obloûenÌ 1. a 2. stavebnÌ f·zemastaby.

Na jih od tÏchto sklad˘ se rozkl·dal dalöÌ prostor. TakÈ on se vy-znaËuje velmi neobvykl˝m prvkem: jeho severnÌ zeÔ napodobuje tvarboku lodnÌho k˝lu. Z tohoto d˘vod˘ byl identifikov·n jako mÌstnost propoh¯eb lodi/lodÌ. Bohuûel, tato mÌstnost nebyla patrnÏ nikdy zceladokonËena a byla rozs·hle poniËena. Proto je interpretace jejÌ funkcepomÏrnÏ sloûit·. StejnÏ tak nenÌ jasnÈ, jak˝m zp˘sobem byla tato mÌst-nost zastropena. Vzhledem k velk˝m rozmÏr˘m prostoru vöak m˘ûemep¯edpokl·dat, ûe k tomuto ˙Ëelu byly pouûity lehkÈ materi·ly: d¯evo,r·kos, nebo cihlovÈ klenby. To by takÈ vysvÏtlovalo fakt, ûe odtud nem·-me û·dn˝ n·znak nasazenÌ kamennÈho stropu.

Uprost¯ed pil̯ovÈho dvora byl patrnÏ umÌstÏn obÏtnÌ olt·¯, jehoûzvÏtral˝ blok byl nalezen p¯i v˝zkumu tohoto prostoru. V severo-jiûnÌ osedvora byl p¯i v˝zkumu nalezen poökozen˝ libaËnÌ bazÈnek spojen˝ s roz-s·hl˝m systÈmem odpadnÌch kan·lk˘ (viz foto 9). Ten zaËÌnal v hlavnÌobÏtnÌ kapli mastaby, podch·zel zdivem mastaby a pod dl·ûdÏnÌm dvorasmϯoval k bazÈnku, odtud pak pokraËoval smÏrem ven z mastaby.Vzhledem k tomu, ûe se v podlaze jiûnÌ Ë·sti dvora dochovaly otisky oblo-

113333

M A S T A B A V E Z Í R A P T A H Š E P S E S E A J E J Í A R C H I T E K T U R A

ûenÌ, m˘ûeme nep¯Ìmo p¯edpokl·dat, ûe vöechny stÏny dvora zdobilareliÈfnÌ v˝zdoba.

6. Da l š í s tavebn í úp ravy

Po dokonËenÌ obloûenÌ t¯etÌ stavebnÌ etapy ñ vÌme p¯itom, ûe obloûenÌmastaby bylo bÏhem tÈto etapy dokonËeno na vöech Ëty¯ech vnÏjöÌch stÏ-n·ch ñ mastaba proöla dalöÌmi stavebnÌmi ˙pravami. Ty p¯edevöÌmp¯edstavovaly p¯id·nÌ jednÈ vrstvy obloûenÌ k severnÌ vnÏjöÌ stÏnÏa k severnÌ Ë·sti z·padnÌ vnÏjöÌ stÏny mastaby. Z·mÏrem asi bylo vytvo-¯enÌ zcela hladkÈho pr˘bÏhu vöech vnÏjöÌch stÏn mastaby. Po dokoncenÌ3. stavebnÌ f·ze totiû v z·padnÌ vnÏjöÌ stÏnÏ mastaby, v mÌstÏ, kde senapojovalo zdivo 3. stavebnÌ f·ze na zdivo 1. f·ze, vzniklo n·roûÌ. Zda öloo z·mÏr, nebo o chybu, to jiû dnes samoz¯ejmÏ nelze potvrdit ani vyvr·-tit. NevÌme vöak, zda doölo k ˙plnÈmu dokonËenÌ tÏchto stavebnÌch˙prav.

Vzhledem k tomu, ûe nap¯. ÑmÌstnost s lodÏmiì nebyla pravdÏpodobnÏnikdy zcela dokonËena, m˘ûeme p¯edpokl·dat, ûe Ptahöepses rozhodnu-tÌm o rozö̯enÌ hrobky bÏhem t¯etÌ (a ËtvrtÈ) stavebnÌ f·ze p¯ecenil sÌlya ûe v dobÏ jeho smrti nebyla hrobka dokonËena. Po jeho smrti m˘ûemepouze p¯edpokl·dat, ûe se p¯ÌpadnÈ stavebnÌ pr·ce soust¯edily pouze nakoneËnou ˙pravu (pokud takov· ˙prava byla ovöem nutn·) prostorpot¯ebn˝ch pro ¯·dnÈ provedenÌ poh¯bu majitele a provoz jeho z·duönÌ-ho kultu, tj. poh¯ebnÌ komory, p¯ÌstupovÈ chodby a hlavnÌch kultovnÌchprostor˘.

NevÌme, jak dlouho hrobka po PtahöepsesovÏ a ChamerernebtejinÏsmrti slouûila svÈmu ˙Ëelu. Podle n·lez˘ keramiky a na z·kladÏ inter-pretace archeologickÈ situace v okolÌ hrobky se vöak zd·, ûe kult zazesnulÈho Ptahöepsese skonËil jeötÏ p¯ed koncem StarÈ ¯Ìöe (tj. p¯edrokem cca 2200 p¯. Kr.). Proto se takÈ hrobka stala cÌlem vykradaˢ hro-bek, n·sledovan˝ch zlodÏji kamene. Jejich Ëinnost mÏla za n·sledekpostupnou destrukci hrobky25, jeû se naplno rozvinula v obdobÌ NovÈ ¯Ìöe(cca 1539 ñ 1076 p¯. Kr.)26. Ve stejnÈm obdobÌ se prostor mastaby stalsekund·rnÌm poh¯ebiötÏm obyvatel okolnÌch sÌdliöù, coû mÏlo za n·sle-dek dalöÌ niËenÌ stavebnÌch struktur hrobky27.

P o z n · m k y :

1 Mastaba je oznaËenÌ poch·zejÌcÌ z arabötiny. P˘vodnÏ oznaËuje nÌzkou hlinÏnou lavi-

ci postavenou p¯ed vchody do dom˘ v dneönÌch egyptsk˝ch vesnicÌch. Vzhledem k vnÏjöÌ

podobnosti mezi tÏmito lavicemi a typem hrobek s podlouhlou, pravo˙hlou n·stavbou se

sklonÏn˝mi stÏnami se tento termÌn zaËal v egyptologii pouûÌvat pro oznaËenÌ tohoto typu

hrobky. Pod touto superstrukturou, kter· v pozdÏjöÌch obdobÌch StarÈ ¯Ìöe m˘ûe obsaho-

vat i pomÏrnÏ velkÈ mnoûstvÌ kaplÌ a sklad˘ (viz nap¯Ìklad Ptahöepsesova mastaba), se

nach·zÌ substruktura s poh¯ebnÌ komorou a p¯Ìstupovou chodbou nebo öachtou.

113344

M A S T A B A V E Z Í R A P T A H Š E P S E S E A J E J Í A R C H I T E K T U R A

2 Morgan, J. de, ÑDÈcouverte du mastaba de Ptah-chepsÈs dans la nÈcropole díAbou-

Sirì, v: Revue Archeologique, 24 (3e sÈrie) (1894), 18ñ33.

3 Verner, M., et al., Preliminary Report on Czechoslovak Excavations in the Mastaba of

Ptahshepses at Abusir. Karolinum, Praha 1976; Verner, M., The Mastaba of Ptahshepses.

Reliefs I/1. [Abusir, I] Karolinum, Praha 1977; t˝û, Baugraffiti der Ptahschepses Mastaba.

[Abusir, II] Karolinum ñ NakladatelstvÌ a vydavatelstvÌ JP, Praha 1992; t˝û, ZtracenÈ

pyramidy, zapomenutÌ faraoni. Ab˙sÌr. Academia, Praha 1994, 173ñ192.

4 Beckerath, J. von, Chronologie des pharaonischen ƒgypten: die Zeitbestimmung des

‰gyptischen Geschichte von der Vorzeit bis 332 v. Chr. [M¸nchener ‰gyptologische Studien,

46] von Zabern, Mainz, 1997, na str. 151 uv·dÌ rozpÏtÌ konce vl·dy Niuserrea 2414/2364

p¯. Kr.; Schneider, T., Lexikon der Pharaonen: die alt‰gyptischen Kˆnige von der Fr¸hzeit

bis zur Rˆmerherrschaft. dtv, M¸nchen 1996, 281.

5 Borchardt, L., Das Grabdenkmal des Kˆnigs Ne-user-reë. [Wissenschaftliche

Verˆffentlichung der Deutschen Orient-Gesellschaft, 7] J. C. Hinrichs, Leipzig 1907, Bl. 2.

6 B·rta, M., ÑThe Mastaba of Ptahshepses Junior II at Abusirì, v: ƒgypten und Levante,

10 (2000), 45ñ66.

7 Verner, M., ÑExcavations at Abusir. Seasons of 1994/95 and 1995/96ì, v: Zeitschrift f¸r

‰gyptische Sprache und Altertumskunde, 124 (1997), 71ñ85.

8 Ptahöepsesovo jmÈno nebylo v jeho dobÏ nikterak vyjÌmeËnÈ. Z prostoru poh¯ebiöù

souvisejÌcÌch s kr·lovskou rezidencÌ (tradiËnÏ umÌsùovanÈ do öiröÌho okolÌ dneönÌ MÌt

RahÌny), je zn·mo nÏkolik ˙¯ednÌk˘ s tÌmto jmÈnem (v p¯ekladu Ñb˘h Ptah je skvÏl˝,

n·dern˝ì).

9 Vachala, B., NejstaröÌ liter·rnÌ texty v nekr·lovsk˝ch hrobk·ch egyptskÈ StarÈ ¯Ìöe.

Nadace Universitas Masarykiana, NAUMA, Brno 2000, 69ñ73.

10 Pro srovn·nÌ nap . sousednÌ Dûadûaemanchova hrobka zabÌr· plochu 450 m2 (16,8 x 26,8 m),

Mastaba princezen 501 m2, PoË·teËnÌ mastaba mÏla rozmÏry 600 m2 (30,25 x 19,85 m).

11 Tento titul odpovÌd· funkci ministra ve¯ejn˝ch pracÌ, Ëi stavebnictvÌ. Tento ˙¯ednÌk

se zab˝val ¯ÌzenÌm velk˝ch stavebnÌ projekt˘, jako nap¯Ìklad stavbou kr·lovsk˝ch pyra-

midov˝ch komplex˘, a dalöÌmi velk˝mi projekty, nap¯. stavbou zavodÚovacÌch kan·l˘.

V PtahöepsesovÏ dobÏ tento titul vÏtöinou mÏli vez̯i. Viz: KrejËÌ, J., ÑSome Remarks to

the ëOverseers of Worksí During the Old Kingdomì, v: ƒgypten und Levante, 10 (2000),

67ñ75.

12 B·rta, M., ÑThe Mastaba of Ptahshepses Junior II at Abusirì, 45ñ66.

13 Viz takÈ: Verner, M., ÑNewly discovered royal sarcophagi from Abusirì, v: B·rta ñ

KrejËÌ (eds.), Abusir and Saqqara in the Year 2000, 568 ñ 569. NevelkÈ fragmenty t¯etÌho

sarkof·gu byly podle E. Strouhala (osobnÌ sdÏlenÌ, Ëerven 2002) nalezeny bÏhem v˝zkumu

prostoru poh¯ebnÌ komory.

14 S tÌmto p¯edpokladem vöak je v rozporu n·lez druhÈ, muûskÈ kostry, to vöak m˘ûe

b˝t ovlivnÏno sekund·rnÌm v˝vojem v prostoru poh¯ebnÌ komory, kde probÌhala jak inten-

zivnÌ zlodÏjsk· Ëinnost, tak i ukl·d·nÌ sekund·rnÌch poh¯b˘. Tato muûsk· kostra tedy

v˘bec nemusÌ poch·zet z Ptahöepsesovy hrobky.

15 BalÌk, M., Mastaba - objevov·nÌ a rekonstrukce staroegyptskÈ hrobky. Grada, Praha

2002.

16 J·nosi, P., ÑëIm Schattení der Pyramiden ñ Die Mastabas in Abusir. Einige

Beobachtungen zum Grabbau der 5. Dynastieì, v: B·rta, M. - KrejËÌ, J. (eds.), Abusir and

113355

M A S T A B A V E Z Í R A P T A H Š E P S E S E A J E J Í A R C H I T E K T U R A

Saqqara in the Year 2000. [Archiv Orient·lnÌ, Supplementa, IX] Orient·lnÌ ˙stav AV »R,

Praha 2000, 445ñ466.

17 Prunkscheintor je v˝raz z nÏmËiny ñ ÑbohatÏ zdoben· br·naì ñ ,kter˝ v egyptologii

tradiËnÏ oznaËuje v˝zdobn˝ motiv zobrazujÌcÌ pr˘ËelÌ pal·ce. D¯Ìve byl zamÏÚov·n s nepra-

v˝mi dve¯mi, nynÌ se spÌöe interpretuje jako oznaËenÌ vnit¯nÌ oblasti hrobky a d·v· se do

souvislosti se snahou majitele hrobky o zd˘raznÏnÌ ideje, ûe hrobka je p¯Ìbytkem jeho duöe

ñ viz Altenm¸ller, H., ÑDer Grabherr des Alten Reiches in seinem Palast des Jenseitsì, v:

Berger, C. - Mathieu, B. (eds.), …tudes sur líAncienne Empire et la nÈcropole de Saqq‚ra

dÈdiÈes a Jean-Philippe Lauer. [Orientalia Monspeliensia, 9] Univ. Paul ValÈry,

Montpellier 1997, 11ñ19.

18 Serdab (z arabötiny) oznaËuje v egyptologii prostor v hrobce, ve kterÈm byly uloûenÌ

sochy zesnulÈho majitele hrobky, pop¯ÌpadÏ i p¯ÌsluönÌk˘ jeho rodiny. Sochy mohly b˝t

r˘znÈho typu a zachycovaly ho v jeho rozmanit˝ch funkcÌch (administrativnÌch

i n·boûensk˝ch).

19 Tento typ sloup˘ p¯edstavuje svazek stonk˘ lotosu s uzav¯en˝mi kvÏty, kterÈ tvo¯Ì

hlavici sloupu. ÑSvazekì stonk˘ je Ñsv·z·nì provazem a nÏkdy je doplnÏn dalöÌmi, menöÌ-

mi poupaty lotosu. K problematice lotosov˝ch sloup˘ viz nap¯.: Arnold, D., Lexikon der

‰gyptischen Baukunst. Artemis, Z¸rich, 1994, 222.

20 PatoËkov·, B., Fragmenty soch z Ptahöepsesovy mastaby v Ab˙sÌru, nepublikovan·

diplomov· pr·ce. Praha 1994; PatoËkov·, B., ÑFragment des statues dÈcouverts dans le

Mastaba de Ptahchepses a Abousirì, v: Grimal, N. (ed.), Les criteres de datation stylistique

a líAncien Empire. [Bibliotheque díÈtude, 120] Institut franÁais díarchÈologie orientale, Le

Caire 1998, 227-233.

21 K problematice pyramidov˝ch komplex˘ StarÈ ¯Ìöe viz: Verner, M., Pyramidy,

tajemstvÌ minulosti. Academia, Praha 1997; t˝û, ZtracenÈ pyramidy, zapomenutÌ faraoni.

Ab˙sÌr. Academia, Praha 1994; Lehner, M., Complete Pyramids. AUC Press, Cairo 1997;

Edwards, I. E. S., The Egyptian Pyramids. Penguin Books, Harmondsworth 1993;

Stadelmann, R., Die ‰gyptischen Pyramiden - vom Ziegelbau zum Weltwunder. Von

Zabern, Mainz 1991; Maragioglio, V. - Rinaldi, C., Líarchitettura delle piramidi menfite.

II-VII, Officine Grafiche Canessa, Rapallo-Torino 1963ñ1977.

22 Verner, M., The Mastaba of Ptahshepses, Reliefs I/1. [Abusir, I] Karolinum, Praha

1977.

23 Verner, M., ÑEin entfallener und ein neuer Beleg zur Geschichte der achtstengligen

Lotoss‰uleì, v: Bulletin de la sociÈtÈ díÈgyptologie Geneve, 9ñ10 (1984ñ1985), 323ñ336.

24 Viz J·nosi, P., ÑëIm Schattení der Pyramiden - Die Mastabas in Abusir. Einige

Beobachtungen zum Grabbau der 5. Dynastieì, 465.

25 Po konci StarÈ ¯Ìöe doch·zelo k obdobnÈmu vykr·danÌ a niËenÌ i v p¯ÌpadÏ kr·lov-

sk˝ch pyramidov˝ch komplex˘ - viz: Bareö, L., ÑDestruction of the monuments at the

Necropolis of Abusirì, v: B·rta, M. - KrejËÌ, J. (eds.), Abusir and Saqqara in the Year 2000.

[Archiv Orient·lnÌ, Supplementa, IX] Orient·lnÌ ˙stav AV »R, Praha 2000, 1ñ16.

26 Charv·t, P., The Pottery. The Mastaba of Ptahshespes. Karolinum, Praha 1981, 197.

27 Strouhal, E. - Bareö, L., Secondary Cemetery in the Mastaba of Ptahshepses at

Abusir. Karolinum, Praha 1997.

113366

M A S T A B A V E Z Í R A P T A H Š E P S E S E A J E J Í A R C H I T E K T U R A

O B R A Z O V Á P Ř Í L O H A – J A R O M Í R K R E J Č Í

Foto 1 Ab˙sÌr. Celkov˝ pohled na poh¯ebiötÏ hodnost·¯˘ z Niuserreovy mastaby (K. VodÏra, Archiv »Eg⁄ FF UK)

Foto 2 Ab˙sÌr, Ptahöepsesova mastaba. Celkov˝ pohled od jihoz·padu (J. KrejËÌ)

O B R A Z O V Á P Ř Í L O H A – J A R O M Í R K R E J Č Í

Foto 3 Ab˙sÌr, Ptahöepsesova mastaba. Pohled do poh¯ebnÌ komory od v˝chodu(K. VodÏra, Archiv »Eg⁄ FF UK)

Foto 4 Ab˙sÌr, Ptahöepsesova mastaba. Pohled na z·padnÌ stÏnu kaple se t¯emi nikami ñ prostor Ë. 4 (M. Zemina, Archiv »Eg⁄ FF UK)

O B R A Z O V Á P Ř Í L O H A – J A R O M Í R K R E J Č Í

Foto 7 Ab˙sÌr, Ptahöepsesova mastaba.Pohled na pil̯ov˝ dv˘r od severu (K. VodÏra, Archiv »Eg⁄ FF UK)

Foto 6 Ab˙sÌr,Ptahöepsesova mas-

taba. Pohled navchod do hrobky od

jihov˝chodu(M. Zemina, Archiv

»Eg⁄ FF UK)

Foto 5 Ab˙sÌr,Ptahöepsesova mastaba.Fragment v·zanÈ sochyz ËervenÈho k¯emence,patrnÏ zn·zorÚujÌcÌmajitele hrobky (M. Zemina, Archiv»Eg⁄ FF UK)

O B R A Z O V Á P Ř Í L O H A – J A R O M Í R K R E J Č Í

Foto 8 Ab˙sÌr, Ptahöepsesova mastaba.ReliÈfnÌ vyzobrazenÌ Ptahöepsese na jed-nom z pil̯˘ ve dvo¯e (K. VodÏra, Archiv

»Eg⁄ FF UK)

Foto 9 Ab˙sÌr, Ptahöepsesova mastaba.»·st kanalizaËnÌho systÈmu v pil̯ovÈm

dvo¯e (J. KrejËÌ)