Vlašin

Jos. KolLinskÝ Bernard Kraus Emanuel Kollinský

Sal. Poláček Heřman Reich David Gratum

Emilie Glnscrová Oskar Grünhut

G eschichte der Judenin Wolin und Umgebung;

Bearbeitet von

Jan Vávrů, Wolin.

O b e c Volyně připom ná se již ke konci XI I . st.(1190) jako město nadané městskými privilegiemi, apřece nenalézáme zpráv o us dlen židů v něm za prvn ch dob jej historie; dějinně lze však doložiti, že teprve .po r. 1520 byli židé usazeni v té části města, která podnes sluje H radčany. K tomuto úsudku vede taokolnost, že židovský hřbitov založen jest na H radčanech.

O us dlen prvn ho žida ve V. čteme v „Dějináchměsta Volyně" *) :

„Židům u nás přezd vali Jordáni či Zabuloni. Nejprvněji dle listinných pamět usadil se v městě žid Jakub kolem r. 1521. P ř i mustruňku zbran <se s n mscház me. Jiný žid Lazar koupil domek r. 1565 odMatouše F anty za 70 kop na jedenácte splátek, opětjiný žid Simon obydl od provazn ka Martina za 100kop. R. 1570 ve středu na sv. Lukáše p. Václav Dubský z Třebomyslic a na R movici na m stě strejcůsvých a ned lných bratř Jáchyma a Jindřicha Dubského, synů nebožt čka p. Jana, skrze prostředn kyp. Viléma Sádlu z Kladrubec, p. Jindřicha Chřepického z Modliškovic propustil za 70 kop židu Benešovizadn dům, kdežto r. 1579 při sv. Jiř V t Charvát seděl na domku mezi domy Pikhartovny a Lapky, někdy od, židů koupeném. Spatně pochodni Beneši Ryš avý r. 1584. Otřel se zubem o ryt ře Jiř ka Klenovského z Klenové a Janovic a na Kraselové, podlevšeho svého váhavého dlužn ka. Pán ho pohnal předměstské právo pro urážku na cti. Že si žid netušil, oběhl a také asi za drahý pen z k soudu v úterý po sv.Kiliánu přivedl vzácné př mluvci: Adama Boub nského z Oujezda na Třebomyslic ch, p. Jetřicha Boub nského J. MC. radu, Petra st. Dubského z Třebomyslic, Arnošta Vitanovského z Vlčkovic, VáclavaKoce z Dobrše a na Dobrši, Adama Chřepickéhoz Modliškovic, nař kaje, že by svou řeč z hlouposti asvého nedorozuměn kraselovskému pánu ubl žitiměl, ač bez úmyslu. Rada a urozen protektoři smluvili sm r. Žid u př tomnosti všech odprosil, že pánaza dobrého člověka drž a má a o něm v ce nevyprávnež všecko dobře a poctivě. Tou smlouvou p. Jiř k nasvé poctivosti před týmž Benešem i každým člověkemopatřen býti ráč . N adto on „Jordán" se uvoluje p.Kleno všitému v čemkoli by molil volně, ochotně a hotově posloužiti. Z takových důvodů pán odpustil, ačbyplichetný žid karabáčem prý zasloužil. Nezvykle vyzn vá židovská př saha z r. 1630 při sv. Trojici, jak jisložil žid Salomon pro 5 dukátů, které si soudil zaf Mikulášem H utarem, správcem volyňským, stojeobrácen k straně západu slunce ve svém židovskémhabitu židovským způsobem ") bez př tomnosti jinýchžidů, toliko samých pánů radn ch při dveř ch radnsvětnice — dál židé nesměli, — tak jakž způsoba sama v sobě. slovo od slova takto: '*7/ O )

Dějiny Ž iduve Volyni a v okol .

Zpracoval

Jan Vávrů, učitel v. v. ve Volyni.

který stvořil nebe i zemi i všechny věci, které v nichjsou, př sahám skrze svatá jeho všecka jména, kteránapsal Mojž š, služebn k jeho, př sahám skrze paterýknihy Mojž šovy, v nichž jest napsáno desatero Jeho,kteréž jest P . Bůh svou pravou rukou napsal a mněkřivě př sahati zapověděl, že já těch pět dukátů, kterénebožec pan M. H utar, mně povinen, jsem jemu zaživota jeho dal (půjčil), a jestli křivě př sahám, dejžmně Pán Bůh za dobrořečen zlořečen a aby na mnenapadlo malomocenstv N aamanóvo, též aby mé dětii všickni přátelé i rod můj nepřišli mezi děti Abrahamovy a Mojž š mně v budouc m životě nedal j sti Sserebera a lerjacham. Toho mi dopomáhej Bůh, jenžjest Počátek i Konec, Jehož jména jest Adonai 3 ) .Židovská obec ve V. existovala již v 16. stol. Židé

v této době bydleli na H radčanech mimo obvod města, protože nesměli býti přes noc ve městě.

D le municipáln ch starých práv byli židé nucenibydleti v ohraničeném m stě pohromadě; část obce vykázaná židům slula ghetto. Proto koupili volyňšt židéza 400 kop grošů od Jana z Přechovic m sto pro ghetto; uprostřed něho postavili kostel. Nynějš kostelstoj na půdorysu původn ho kostela.

H ř b i t o v . H řbitov na nynějš m m stě pocház ur

Hřbitov (stará část)

čitě z cloby založen ghetta, čehož důkazem jest, že setu nalézaj pomn ky 300 let staré; jsou však mezi nimi pomn ky snad ještě starš , jichž nápisy nelze jižrozluštiti. Mnohé pomn ky jsou skutečně umělecképráce.

H řbitov za prvn ch dob usazen židů byl pravděpodobně pod H radčany; jeho zbytky objeveny přistavbě silnice.

V r. 1912 byla provedena důkladná oprava zevnitři uvnitř hřbitovn zdi a zároveň i starých pomn ků.V téže době vvstavěn bvl domek nro hl dače a t m

. .„ « ..._,, «,v, uuoiu na sLavuu ClOmKU,maj synové pana Bečka ') z Chicaga.

0 opravě židovského hřhitova a stavbě domku prohl dače čteme v pamětn knize žid. obce volyňské toto:

Synagoga (vnějšek

„Seznavše chybu svých předchůdců, nám z několika«tran vytčenou, snažili jsme se co možno napraviti ji.Nejprve bylo nutno opraviti a zvýšiti zchátralé a částečně spadlé a nahnuté pomn ky postaviti a narovnati. P ři té př ležitosti hleděli jsme z skati pěšinkumezi hroby, aby návštěvn ci nebyli nuceni po hrobechšlapati, což by uráželo náš cit.

Aby provedené opravy nebyly poškozovány nešetrnou rukou, bylo třeba postaviti domek pro hl dače.

Poněvadž prostředky naš malé obce na tyto výlohynestačily, obrátili jame se s prosbou na ty, kteř jevilizájem o slušný stav zdejš ho hřbitova, totiž na přbuzné ve V. zesnulých a pohřbených. Pozůstal skutečně s největš ochotou přišli nám vstř c, za což jimt mto vyjádřen budiž náš d k. Hlavně pánům ve V.narozeným a nyn dl c m v Americe, totiž~panu FilipuBeckovi a jeho synům v Chicagu. Maj největš zásluhu o to, že naše .snahy uskutečněny. Na věčné časybudiž jejich jméno zapsáno. Obrac me se k Bohu věčnému, pros ce: „Zapla všem těm dobrodincům v hojné m ře, č m nám přispěli!"

H řbitov opraven a dům pro hl dače postaven r.1912 za představenstva těchto pánů: Viléma L e wit o c h a, Davida F a n t 1 a, Viléma L e d e r e r a ,Ludv ka W e i 1 a.

Velké zásluhy o d lo má pan Mořic Simko, t. č. rb.ve V., který nejen většinu potřebných peněz hledělsehnati, nýbrž také o stavbu domku př kladným způsobem se zaj mal, jakož i tuto pamětn knihu, kterájest d lem vlastn ch rukou jeho, založil."

S y n a g o g a . Nynějš kostel stoj na témže m stě,kde stál původn uprostřed ghetta. Pocház z XIX. st.Stavba jeho začata r. 1838 a dokončena r. 1840. Rozpočet stanoven nákladem 32.165 fl. k. m. Větš částuhrazena výhrou 20.000 fl. k. m. na los, který obcivěnoval Löwy Amsterdamer. Stál tedy kostel obec hotově 12.165 fl. k. m,

Renovován uvnitř kolem r. 1890.S t a t u t o b c e . Ze starš ch dob nezachován žádnv

aoKument o zř zen obecn m; ze st. XIX. dochovanýstatut sahá do doby 1870—1880. Obnovené stanovypocházej ze dne 6. srpna r. 1896 a jsou dosud platné.Z nich vyj máme:

I. odd l.Obvod náboženské obce, s dlo představenstva.

§ 1Náboženská obec židovská ve V. zauj má obvod

celého soudn ho okresu volyňského a prachatického 3 ) .S dlem představenstva obce jest V.

§2.Každý žid, jenž má svoje řádné bydliště v okrsku

v § 1 označeném, jest členem náboženské obce.

§ 6 .

Představenstvo náboženské obce sestává z 5 členů,z nichž 4 mus m ti svoje bydliště ve V.

V VI. odd lu čteme: M sto rb. obsazuje se konkursem.

Podepsáni:David F a n 11, představený synagogy, Filip K o h n ,

pokladn k, Hynek A d l e r , důvěrn k.Představenstvo zvolené na základě těchto stanov

tvořili pánové:Alexander L e d e r e r , starosta, Vilém L e w i

t o c h, člen výboru, Hynek F l u s s e r , člen výboru,Marek H o l u b , důvěrn k.

Dle zápisu z r. 1929 byl počet duš obce volyňské70, z nichž poplatn ků 21.

Rozpočet preliminován byl na 15.000 Kč, vydánina 14.000 Kč.

S t a r o s t o v é : Vilém W i n k l e r , Salomon L e

David Fand B. Bitterman

d e r e r , Alexan d er L e d e r e r, Vilém L e w i t o c hod r. 1913.

R a b n i : K o le m r. 1800 působil ve V. jako rb .M o ř ic L e w i t o c h .

Volyně 702

Po něm tu působil Izák F i s c h 1 (1840—1870), Salomon P o d w i n e t z . (1870—1872), dr. El. S i ng e r (1872—1877), dr. El. W o l f (1877—79), dr.Em. L a m b e r g, Eduard S c h u 1 h a f, dr. H i r s c h ,B r u n n e r , Salomon S p i t z (1904—1915), MořicS i m k o (1915).

U č i t e l é : M. A. B r o d , Leopold A11 s c h u 1(1866).

M a t r i k y : Úryvky matrik zachované pocházejz r 1740. Správně vedené a úplně zachované matrikydatuj se od r. 1839.

N a d a c e . Hojné nadace byly učiněny v minulýchdobách různými osobami. V lidumilnosti vynikl nejv ce Löwy A m s t e r d a m e r , obchodn k ve V. Zemřel r. 1805, zanechav na tu dobu značné jměn12.000 fl. k. m., které odkázal obci na jej potřeby ana lidumilné účely.Část jeho jměn , uložená jako nadace, vynáš obci

úroků ročně 350 Kč, které jsou každého 1. červenceod zemské polit, «právy obci vypláceny. Mimo to dostávaj 2 děti volyňských židovských občanů polotetně(v lednu a v červenci) částku úroků z nadace. Podm nkou však je, že částku tu mohou dostati jen tyděti, jichž rodiče jsou osvobozeni od školn ho platu.

Nadac bylo dohromady 180. Avšak neuchovaly sevšecky a ze zbylých nadac jest obci vypláceno úrokůročně 1900 Kč.

Světová válka.

Světová válka zasáhla rušivě i do našich rodinnýchpoměrů, ač j&me byli vzdáleni od bojiš .

Jako vojáci zemřeli: nadporuč k inž. GustavF a n 11, Emanuel P o p p e r , Arnošt S t e r n z Vlachova Břez , Beno Beck, rodák volyňský, bydl c veV dni.

Pod náporem ruských vojsk r. 1914 nastala evakuace Haliče a uprchl ci dováženi do západn ch částRakouska válkou př mo nezasažených. Tak bylo 17.listopadu 1914 um stěno ve V. a okol (větš částovšem ve V.) 342 uprchl ků židů a 8 katol ků z Bukoviny a východn Haliče (z Tarnobrzegu, Tarnova,Cernovic a okol ).

Ubytováni byli po karanténě v pracovn m sále filiálky fy Joss & Löwenstein ve V., v' části bývalé školyžidovské a os tatn v soukromých bytech.

Zdejš obec se všemožně přičiňovala, aby zm rnilajejich ubohou situaci, obstarávaj c jim. nejnutnějš po^traviny a šatstvo, jehož nejv ce darovala fa D. Fantl.

I o duševn blaho bylo postaráno zř zen m škoiyv m stnostech bývalé židovské školy. Vyučoval p. rb.Mořic Simko a si. učitelka, kterou do V. delegovalom stodržitelstv . P ři inspekci konané p. prof. Englemdostalo se p. Šimkovi pochvalného dekretu.

Obce, v nichž usazeni byli židé a kde již nejsou zadnešn doby, jsou tyto:Černětice, kde bydlel Adam K o h n .Češt ce, kde bydlely rodiny: Samuel S t e i n , učitel

v Češt c ch, Ignác A d l e r , Lederer; David Lederer,posledn žid v Češt c ch, odstěhoval se do Plzně.

V Češt c ch byla zř zena modlitebna, v n ž se modl vali židé z bl zkých vesnic. Češtičt židé pohřb váničástečně ve V., částečně ve Čkyni.

D řeš nko, rodiště Davida Fantla, velkoobchodn kave V.

Kraselov, kde bydlela rodina Weissova, MatthiasPereles, Jakub Piek, Josef Pereles, pekař, LeopoldDrucker.

Nihošovice, byly bydliště Leop. Pichlera.Přeč n, kde bydlel p. Klein, jehož manželka ze

mřela tam r. 1927.Přechovice byly domovem pana Kohna.

Z uvedených dat pozorujeme, že židé z obvodu volyňského se stěhuj do rušných měst. Památky po bývalých židovských obc ch, jako hřbitovy a kostely iarchivy předány do péče židovské obce ve V. (v Host c ch hřbitov, v Dubu u Vodňan hřbitov, ve VlachověBřez hřbitov a archiv).

Vše svědč o tom, že ž. o. volyňská rok co rok počtem upadá, a že v dohledné době stihne ji takovýosud, jaký se stal úděfem obc m v Host c ch, Dubu,ve Vlachově Břez a ve Čkyni.

K dějinám židů volyfiských připojujeme také dějinyžidů v H o s t c c h u V., v D u b u u Vodhan ai veV l a c h o v ě B ř e z , ovšem jen kuse, dle zpráv žijc ch osob, které v těchto obc ch dosud bydl .

Chceme t m pouze doplniti obraz života židů v minulosti i př tomnosti v této krajině.

VLACHOVO BĚEZÍ.

V pamětn knize města V. B. čteme:„Vlachobřezské ghetto neboli židovská osada stá

vala tu již od stalet . Počátky sahaj jistě do XVII. st.Osada založena vrchnost a um stěna na panských pozemc ch za městečkem při obchodn cestě prachatické.Vystavěno 12 domů do čtverce (č. I .—XII.) uprostřednáměst čka; poaději vystavěny ještě 2 domky, na vých.straně synagoga a nepatrný špitál židovský. Po r. 1848vystoupili ze své osádky a rozš řili své obchody poměstě. Později odcházeli do světa, č mž počet jejichse zmenšoval. Podle sč tán r. 1717 bylo tu 10 židovských rodin; r. 1826 bylo 21 rodin o 94 duš ch, r. 1832zemřelo 12 židů z 96, r. 1860 bylo 112 duš a r. 1900již jen 38."

Dle trhové smlouvy z r. 1787 byl koupen pozemekna kostel nebo školu od držitelů velkostatku vlachobřezského kn žat z D ittrichsteinu za 50 zl. r.

M sto na hřbitov darováno obci židovské od velkostatku asi před 250 lety.

Pokud bylo možno ze zápisů zjistiti, působili ve V.B. tito rb.: Izidor Schneider do r. 1901, Julius Eisnerod r. 1901—1906. Posledn rb. na smlouvu byl S. Neumann od r. 1906 do 31. srpna 1907.

Když přestala zdejš ž. o. existovati, byli přidělenibýval členové jej k obci volyňské r. 1924. Někteřz nich bydl v Prachatic ch, kde dř ve židé osazeninebyli.

Kostel k židovský byl prodán za 6000 Kč manželůmStuchlým, s tou podm nkou, aby m sto nevhodnou budovou nebylo znesvěceno.

Polovina stržené částky za kostel k byla uloženaobc volyňskou, aby z úroků ze vkladu potřebné opravy hřbitova byly hrazeny.

R. 1930 jsou ve V. B. pouze 3 rodiny židovské o 7duš ch, a to rodina Emila Lederera, vdova Becková avdova Holubová.

Na vyučován náboženstv doj žd do V. B. p. rb.Mořic Simko z Volyně.

DUB U VODŇAN.

V této osadě bylo usazeno za starš ch dob pravděpodobně v ce židovských rodin, kleré si tu postavilykostel a zř dily hřbitov. Patrně i tady působily ponenáhlu existenčn př činy, že počtu rodin židovskýchubývalo, takže náboženská obec přestala trvati pronedostatečný počet poplatn ků. Proto bývalá náboženská obce v D. byla přivtělena, r. 1906 k obci volyňské. Toho času byl ještě malý kostel, který koupilSalomon Dux, jehož vdova tam dosud bydl .

Tamějš hřbitov židovský je dosud v dobrém stavu.Dle nápisů na zachovaných pomn c ch lze stář jehoodhadnouti na 180 let.

Volyně 3

R. 1867 darovali tehdejš držitelé velkostatku dubského židovské obci stř brné ozdoby na thoru. Věnováni jest vryto do ozdob a zn : „Andenken Moritz undWilli von H enikstein 1867."

To svědč o vážnosti, jaké se o. ž. u vrchnosti těšila.M sto pro 'hřbitov daroval některý z dř vějš ch drži

telů velkostatku dubského. H řbitov nalézá se uprostřed panského lesa a této okolnosti lze připisovati,že je dosud dobře zachován.

HOSTÍCE U VOLYNĚ.D le záznamů matričn ch lze souditi, že v H . u Vo

lyně bylo usazeno dosti rodin židovských. O tomsvědč i ta okolnost, že židé hostičt měli i svou synagogu a hřbitov. Avšak během času ubývalo existenčn ch podm nek v této malé obci a tak nastala přirozeně emigrace. Když pak zanikly podm nky prodalš trván obce, byla tato zrušena.

Synagogu i hřbitov převzala židovská obec ve Volyni dne 30 ledna 1899. Synagoga prodána soukromn ků Izáku a Johanne Weilovým za 20 zl.; vym nilasi však obec volyňská, že bude vložen do pozemkových knih servitut, že na půdorysu jej m, kdyby rozbourána byla, zř zeno nebylo nic jiného nežli zahrádka, by to m sto nebylo znesvěceno.

7dí

Od 3. června 1902 patř manželům Trejbalovým,kteř servitut přejali do kupn smlouvy.

Obec volyňská sice dohl ž na hřbitov, ale ohradajeho i pomn ky jsou již v takovém stavu, že nelze pomýšleti na opravu.

Jména rodin kdysi v Host c ch usazených.

Kafka, Karel Weidental, Josef Bloch, Markus LöwyG ans, učitel, Weigel, Jakub .Weil, Marcus Skali, Abraham Bittermann, Leopold Kohn, Pereles, Ruben Ábeles, Abraham Meiler, knihař, Karel Kohn, Izák Weil,Moses Bittermann, Benjamin Votický.

*) Viz „ D ě jin y m ěst a Vo lyn ě " od F r . T e p lé h o (1903) .2 ) T o jest jako když se m odl , m aj ce ko l čela t filim šel ro š

a n a r a m e n i t filim šel ja t . P ř i p ř saze po lož ili r u ku n a sv. rodal, t . j . Starý záko n .

3) D le t est ifikac s p eče t m ěst sko u ž idu I srae lo vi z r. 1637,d n e 16. led n a .

4) Vystěh oval se z Vo lyn ě r . 1912 do Spo jených st á tů seve r o a m er ic kýc h .

6 ) O d r. 1924, kd y V. B. p ř ivt ě len o k Volyn i.a ) K o n c e m 18. sto l. pů sobil ve Volyn i jako r ab n M oses

Lö wit o ch , z jeh ož p o t o m ků je r o d in a Vilém a Lö wit o ch a , velkoo bc h o d n ka obil m , n yn ě jš h o st a ro st y.

Dějiny Židů ve Votic ch.Zpracoval

MUDr. Vilém Klein, Praha.

V kotlině, romanticky lemované lesnatými stráněmi,rozkládá se město Votice. P řed 13. stol. nebylo v těchto m stech po nějaké osadě ani památky. Rozsáhlýmilesy táhla se jediné zemská cesta (nynějš státn silnice), spojuj c P rahu s jižn mi Čechami a s cizinou.

Židovské město

Byla nepostradatelná pro všechen obchod, dopravui pro válečnictv . P roto byla i tolikerým svědkem výpravných tažen v husitských válkách i ve válce třicetileté a svědkem všech utrpen , jež město stihla. Jejsměr městem byl poněkud jiný nežli dnes. N ejstaršsměr: z Bystřice okolo Tožice, Zahradnic, skrze Olbramovice, k mlýnu Kramperovu, Městečko, Mladoušov,přes potok Bystrý, okolo „ H amburku", okolo hotelu„Modrá hvězda", přes náměst okolo kláštera, na Polský vrch, Hostišovem k Oldřiclxovci, Milč nu na Borot n, podél potoka Tismenice na Tábor. Pozdějš směr(1749): Z Olbramovic k Srbicům, nad Pinglem okolonynějš pily Vrzalovy (je dosud znáti starou cestu).Směr od r. 1843: Z náměst nynějš ulic Táborskou(dř ve zvanou F arn ) a Opál m na Hostišov. Stará sil 'nice na Polský vrch ponechána pro okresn silnici,kterou od Polského vrchu stavěli r. 1840 na Smilkov.Nynějš Pražská ulice nebývala a silnice t mto směremvedla nejsp še teprve od r. 1843.

Kdy byly V. založeny, určitě nev me. Snad se takstalo v druhé polovici XII I . stol. Zakladatelem se jmenuje ryt ř Ota, který se pak psal „z Otic". Prvn z ryt řů Otických je znám Aleš z Otic, který založil farnkostel sv. Václava kolem r. 1350. Stavbou dalš chdomků rozš řila se původn malá osada votická „Podhrad ", kde ve skupině domků bydleli h'lavne řemesln ci, od hradu (východně a jižně ode dvora a pivovaru)směrem západn m a stala se městečkem, jež poddánobylo ryt řům z Otic. Patřily tedy V. mezi „šosovn "'města. Tak se jmenovala města a městečka, která bylasice poddanská čili robotn , ale stála pod ochranou

svých pánů; (Slovo „šosovn " pocház z německého„Schutz'1 = ochrana.)

Kdy ž i d. m ě s t o povstalo, také nelze určiti, musilovšak již v 14. stol., kdy se řm&t katol ci od jinověrcůlišili, jen nějaký ten domeček při pražsko linecké silnici, zvláště za městem, vykazovati. Snášenlivost náboženská utrakvistů proti jinověrcům přilákala množstvŽidů do okol města H ory Tábor a tak nalézáme v 15.stol. ve V. počet Židů, kteř se po městě a v ulici Kouřimské (nyn Táborské) v domech 12, 75 (Rabiškůvdům) a 76 (Rosolův dům) usazovali. Jich počet rostltak, že již v r. 1538 ve V. znamenitou o<bec působili,školu modlitebn a krchov svůj měli, kdy dle „staréPamátkův knihy 1 ) " města V. Adam Švec prodal zahradu (na jiném m stě se mluv o louce) Židům votickým, která jest u rybn ka pod Vápenkou ke hřbitovu.Bývalý soudn adjunkt . akubička ve svých spisech„Děje a m stopis okresu G otického" (rukopis v majetku města \ at ic) je toho m něn , že Židé votičt , itud ž načcradšt a hořepničt , tu louku koupili k r o zš ř e n stávaj c ho již starš ho hřbitova, č m chce dokázati i větš stář o. ž. ve V.

Ze ve V. bydlelo již v té době v ce Židů, vysv tá též:z krátkého ext raktu 2) , z výtažku, co odváděli žid.starš v Praze na různých hlavn ch dan ch od Židůvenkovských do komory české, v kterých městech aosadách Židé se zdržuj , ko'lik jich porůznu se tam

Dolejš brána mezi domy č. II. a III..

nalézalo a ke zdaněn popsáno bylo. Bylo jich v r. 1570napočteno 12Vb osob. Poněvadž „suma všech ku zdaněn sepsaných osob" obnášela 413 osob. ie vidno, že